Svěřování dětí do péče po rozvodu Naučí se dítě v blázinci milovat otce?

Naučí se dítě v blázinci milovat otce?

Svěřování dětí do péče po rozvodu

Nedávno jsme tady psali o tématu, o kterém se v poslední době hodně mluví, o zavírání zdravých dětí do ústavů jen proto, že se nechtějí stýkat s otci. http://www.jedendomov.cz/sverovani-deti-do-pece-po-rozvodu/75-patri-deti-do-blazince  Dnes jsme Vám dáváme k přečtení unikátní reportáž od nazávislého publicisty Radovana Slánského pro MF Dnes. Sešel se s dětmi, které toto musely prožít, s Alanem, Kristýnkou a Michalem, který je už dnes dospělý. Výsledkem je velice emotivně a pěkně napsaný článek, který dává čtenáři nahlédnout do duše dítěte, které se jednou probudí, vidí mříže a poprvé si uvědomí, co se s ním stalo. Tu bezmoc si nikdo z nás neumí představit...

A také bezmoc matky, která ať se zachová jakkoliv, vždy to bude protiprávní,  jak je to popsáno ke konci článku.

Přemýšlel jsem, že svého otce zavraždím. To nebyla metafora. Ani nadsázka. Michal o vraždě skutečně uvažoval. Dokázal bych zabít dva lidi - Hitlera a svého otce, říkal. Ani Alan, ani Kristýnka proti tomu neprotestovali.

http://img12.imageshack.us/img12/2007/povinnemilovat.jpg

Po zveřejnění této reportáže se zvedla vlna stížností a žádostí o pomoc. Rodiče se obracejí na Ministerstvo práce a sociálních věcí ohledně svých dětí, které se ocitly ve stejné situaci. Těchto dětí je u nás mnohem více, jen se o nich dosud nevědělo. Ministerstvo ale zasahovat do rozhodnutí soudů nemůže.

Se zavíráním dětí do ústavů pouze proto, že dostatečně nemilují jednoho z rodičů, přitom nesouhlasí jak ministerští úředníci, tak většina odborníků.

Jitka Seitlová se několika podobnými příběhy také zabývala. Nyní řeší případ dvou chlapců (12 a 13 let), kteří kvůli tomu, že se nechtěli scházet s otcem, strávili přes půl roku v psychiatrické léčebně a dětském domově.
„Po skončení toho pobytu se ti chlapci v odmítavém postoji vůči otci ještě utvrdili. Viděli ho jako viníka křivdy, jež se jim stala. Případů s podobným koncem jsme už řešili vícero,“ líčí Seitlová

______________________________________________________________________________


Martina Riebauerová,  zástupkyně šéfredaktora: O malém Alanovi, který byl násilím odloučen od matky, jsme napsali text (Povinně milovat). V týdeníku Reflex záhy vyšel protitext: příběh Alana z pohledu otce a proti „matce-hysterce“. Takhle však klíčová otázka nestojí. Ta zní úplně jinak. Totiž zda mají být děti zavírány do ústavu, aby se učily povinně milovat. A je teď opravdu druhořadé, kdo tu nelásku zavinil. Zavíráním dítěte a jeho nucenou převýchovou netrestáme pachatele, ale oběť.
Takže vážení dospělí, pokud se neumíte dohodnout, je to váš problém. Na děti nesahejte a nechte je v klidu žít. A hlavně je nechte žít doma, ať už je to doma kdekoli.

______________________________________________________________________________

Vrátíme se ještě k Terezce Smutné, která byla prvním známým případem zavřeného dítěte v blázinci. Ústav ji lásce k otci nenaučil. Proto tam měla jít znovu. Od dalšího věznění ji zachránilo to, že těsně před soudním řízením začala otci tykat, i když mu říká jménem. Soud proto uznal, že se vztah Terezky k otci zlepšil. Otec ale sám říká, že Terezka dělá jen to, co musí, aby se zachránila. O vztahu se rozhodně mluvit nedá. Pochopila, že se musí naučit nějak tvářit (přetvařovat), aby nemusela zase do ústavu.

Kdyby mě to zachránilo před zavřením do blázince, tykal bych i Stalinovi, zaznělo v diskusi pod článkem.

( Další dva články jsme sem vám chtěli dát  ve formě odkazu, bohužel není to možné. Pro ty, kdo by měli zájem si je přečíst, najdete je v archivu MF Dnes, jsou to "Nezavírejte děti, ale rodiče. A pusťte jim povinně film"  a  "Dostaňte mé dítě z ústavu.")