Svěřování dětí do péče po rozvodu Který typ porozvodové péče zvolit při konfliktu

Který typ porozvodové péče zvolit při konfliktu

Svěřování dětí do péče po rozvodu

Existuje názor, že pokud je v souvislosti se střídavou péčí poukazováno na negativa, jedná se o negativa související s rozvodem a nikoli negativa střídavé péče. A že stejně tak stejná negativa mohou být přítomna i při výhradní péči. Proto jsme se na téma negativ více zaměřili. I když se většinou jedná o negativa (i když ne vždy) vycházející z rozvodu, jejich dopad na dítě je při obou typech porozvodové péče odlišný. V dnešním článku srovnáváme dopad rodičovského konfliktu a negativ z něj vyplývajících na život dítěte při výhradní a střídavé péči.

 

Jak je již čtenářům našich stránek známo, existují zde dva názorové proudy. První, názor propagátorů střídavé péče, si dává za úkol prosadit využívání střídavé péče téměř  ve všech rozpadlých vztazích s dětmi, a hlavně prosadit nařizování střídavé péče při sporech rodičů stojících před soudem. Druhý, názor umírněných jedinců a tedy i náš, si dává za úkol právě před takovým bezhlavým nařizováním střídavé péče v konfliktních situacích varovat. Nechme teď stranou zjevně nesmyslný názor na fungování střídavé péče coby zmizíku na rodičovské spory. Nechme stranou i vcelku bezproblémové situace po dohodě rodičů, ať už se dohodli na čemkoliv. V dnešním článku si provedeme srovnání dopadu obou druhů porozvodové péče (střídavé a výhradní) při konfliktní situaci na jednotlivé situace v životě dítěte. Chceme tedy rozhodnout, která péče by byla v konfliktní situaci přínosnější pro dítě.

 

Máme proti sobě dvě situace:

1) střídavou péči v konfliktní situaci: Konfliktní situací je zde většinou boj jednoho rodiče za její zrušení a získání dítěte do výhradní péče, nebo i boj druhého o získání dítěte do výhradní péče (střídavá péče zde posloužila jako mezikrok). Rodičovské spory se mohou týkat i dalších nevyřešených témat předchozího společného života a různých křivd. Oba rodiče bydlí v průměrné vzdálenosti od sebe - asi 20 km, přitom dítě chodí do jedné školy a střídání probíhá po týdnu.

2) výhradní péči jednoho rodiče v konfliktní situaci: I když by se dalo velice snadno říci, že výhradní péče konflikty vylučuje, reálný pohled nám říká něco jiného. Konfliktní situací zde může být právě probíhající řízení o střídavou péči na návrh jednoho rodiče. Spory se mohou týkat i mnoha dalších oblastí nevyřešených vzájemných křivd a témat. Náš modelový případ vychází se stejných podmínek jako v bodě 1, dítě je v péči matky a styk dítěte s otcem je každý druhý víkend od pátku do neděle.

 

Rozebereme si teď různá témata ze života dítěte a vliv obou druhů péče na ně.

 

A) Množství času strávené s každým rodičem

Při střídavé péči dítě tráví s každým rodičem 50 % času. Při výhradní péči tráví dítě s otcem asi 20% času. Nabízí se nám otázka kvality stráveného času, ale ta se liší případ od případu a nedá se přesně vyčíslit, jak se který rodič dítěti v jednotlivých případech věnuje. Pokud tedy posuzujeme množství, vítězí zde střídavá péče.

Skóre: 1 bod pro střídavou péči

 

B) Množství času strávené s širším příbuzenstvem

Pokud bereme v úvahu, že vztahy rodičů jsou konfliktní, budeme předpokládat, že v době, kdy je dítě v péči matky, se s příbuznými otce nestýká, zatímco s matčinými příbuznými se může stýkat téměř bez omezení. Možnosti kontaktu jsou tedy nevyrovnané a svědčí pro střídavou péči. Pokud ale vezmeme v úvahu, že s příbuznými dítě nebydlí, průměrný styk s dalšími příbuznými i v úplné rodině je realizován v rozmezí 1x za týden (sobotní návštěva babičky), případně méně, až do intervalu 1x za rok u příbuzných vzdálených 100 a více km.

Pokud tedy vezmeme průměrný interval styku s příbuznými vypozorovaný v úplných rodinách, jsou možnosti u obou druhů porozvodové péče srovnatelné.

Skóre: nerozhodně

 

C) Přizpůsobení rozvrhu času možnostem a potřebám dítěte

Pokud opět vycházíme z předpokladu, že se jedná o konfliktní situaci, je zde zájem o pružné přizpůsobování pravidel nulový. U střídavé péče je dítě nuceno v určitý čas cokoliv přerušit, vzít věci a přestěhovat se. Zájem o jakýkoliv kontakt aktuálně pečujícího rodiče s druhým rodičem je nulový, takže nedochází ani k žádnému kontaktu dítěte s druhým rodičem. Při výhradní péči je zájem rodičů o vzájemný kontakt opět nulový, matka je ráda, že má 14 dní zase pokoj a existenci otce nijak nepřipomíná. Ochota přizpůsobit režim styku podle dítěte neexistuje, a to stejně v obou uspořádáních.

Skóre: nerozhodně

 

D) Potřeba dítěte patřit do stálého okruhu kamarádů

Při střídavé péči má dítě smůlu. Rodič ho do školy přiveze a odveze, přitom bydliště je natolik vzdáleno, že možnost zaběhnout ke kamarádovi vylučuje. V hodně konfliktních případech rodič dítěti přímo i zakazuje kontakt s kamarády, se kterými se kamarádí v týdnu druhého rodiče. Při výhradní péči dítě odjede jen na víkend a pak se může další dva týdny s kamarády setkávat podle libosti. Tuto potřebu má dítě splněnu jen při výhradní péči.

Skóre: 1 bod pro výhradní péči

 

E) Potřeba dítěte vyrůstat v jednotném výchovném prostředí, v zájmu jeho kvalitní výchovy a vývoje

Pokud je mezi rodiči vyhrocený konflikt, zájem na čemkoliv spolupracovat je nulový. Pokud se spor týká právě druhu porozvodové péče, pohybují se hodnoty zájmu o spolupráci rodičů při vedení dítěte v minusových hodnotách.

Při střídavé péči proto dítě zažívá dva navzájem si oponující výchovné styly, kdy každý týden platí jiné priority. Ve vyhrocenějších případech jsou dokonce priority zcela převrácené, tedy co jeden z rodičů považuje pro dítě za důležité, druhý to považuje za nepřijatelné. O jednotném výchovném vedení se nedá mluvit.

Při výhradní péči opět v době styku dítěte s otcem platí jiná pravidla než u matky. Ale protože jedno výchovné prostředí velmi převažuje a styk s otcem je vnímán spíše jako návštěva (slovo návštěva ještě neznamená nic hanlivého), má dítě ve výchovném vedení jasno.

Skóre: 1 bod pro výhradní péči

 

F) Opakované stěhování dítěte a potřeba stálého zázemí

Zde máme dva pohledy. Jeden z nich, který rádi vyzdvihují zastánci střídavé péče, se zajímá jen o počet přesunů dítěte z místa na místo. Při střídavé péči se tak dítě přesunuje 2x za 14 dní - jednou od matky k otci a jednou otce k matce. Při péči výhradní je to opět 2x za 14 dní - v návštěvním víkendu v pátek od matky k otci a v neděli od otce k matce. Množství přesunů je tedy vyrovnané. Pokud má otec při výhradní péči matky ještě nějaké to odpoledne v týdnu, počet přesunů dítěte je ještě větší než při střídavé péči.

Tento pohled považujeme za nesmyslný. Pouhý přesun ještě není stěhování. To by se taky dalo říci, že se kromě přesunů mezi rodiči dítě ještě přesunuje k babičce a zpátky, každý den do školy a zpátky, ke kamarádovi a zpátky, na kroužek a zpátky, na návštěvu  a zpátky, na tábor a zpátky apod. Těch přesunů je každý den několik a jsou do určité míry přirozené. V samotném množství přesunů problém tedy nebude.

Nejprve je třeba si ujasnit, co je to vlastně stěhování. Každý, kdo se už někdy stěhoval, ví, že při stěhování se vezmou všechny věci, které člověk používá a přesunou se spolu s ním do nového domova. Ale jen ve věcech to také není. Člověk musí přestěhovat také sebe samého, svoje zvyky, svoje navyklé rozmístění věcí po bytě, které se změní, svoji trasu cesty do zaměstnání, mění se také přátelé a známí. Stěhování je proto na jedné z prvních příček v tabulce stresových faktorů.

I když vezmeme v úvahu možnost, že rodiče si při střídavé péči každý pořídí pro dítě většinu základních věcí, některé si přesto stěhovat musí. K tomu vždy zažívá změnu všech oblastí svého života, které jsou popsány v předchozím odstavci. Někteří propagátoři střídavé péče vysvětlují jako výhodu, že oba rodiče mají u sebe věci pro dítě a dítě si tedy žádné "kufry" stěhovat nemusí. Otázkou však je, jestli právě to, že si dítě s sebou nemůže vzít ani svoje věci a všechny svoje věci (hračky, knížky, oblečení, boty) musí jednou za týden měnit, by se nemělo přičíst jako další stresový faktor. K výčtu těžkostí se také musí přičíst změna výchovného prostředí, denního režimu a zvyků, které dítě při konfliktní střídavé péči zažívá (a které se při běžném lidském stěhování ani nevyskytují).

Při výhradní péči pak dítě stěhování v pravém slova smyslu nezažívá vůbec. Potřeba svého stálého místa a zázemí je tedy naplněna pouze při výhradní péči.

Skóre: 1 bod pro výhradní péči

 

G) Porozvodové komplikace a jejich dopad na dítě

Protože se zabýváme pouze konfliktními situacemi, porozvodové komplikace ve významu rodičovských sporů jsou zde přítomny, a to v obou druzích péče. Budeme se tedy zabývat dopadem.

Při střídavé péči, kde probíhají vleklé spory, je dítě do sporů přímo zataženo. Už jen tím, že tráví stejné množství času s každým rodičem, dává oběma rodičům i stejný prostor pro manipulaci, pro pomlouvání toho druhého. Vnucování bydliště obou rodičů jako jediného pravého domova také dokáže dítě rozhodit. Nezřídka je dítě využíváno rodiči jako zvěd v domácnosti toho druhého nebo jako poslíček mezi nimi. Nutnost trávit s oběma rodiči stejné množství času nedovolí dítěti si ani na chvíli oddechnout.

Při výhradní péči může být náznak podobné situace přítomen také. V této variantě je ale přítomen pozitivní vliv nerovnoměrně rozděleného času. Tím, že dítě má jedno převažující výchovné prostředí a životní styl, nemusí zažívat rozpolcenost mezi dvěma rovnocennými životy. Pokud mu otec během návštěvy se snaží něco vnutit, nemá na to tolik času a po návratu se dítě během pár dní zase srovná. Po srovnání navazuje období klidu, kdy konflikt není přítomný a dítě si od něj až do dalšího návštěvního víkendu může odpočinout.

I když vezmeme v úvahu ještě možnost, že oba rodiče dítě manipulují, ve výhradní péči má dítě možnost přijmout slova pečujícího rodiče jako pravdivá a nezažívá trvalý stres z protichůdných manipulací rodičů (i když manipulaci jinak rozhodně nepodporujeme). Je dobré si také uvědomit, že manipulace často vychází ze strachu pečujícího rodiče, že o dítě přijde. Kdyby zde toto riziko nebylo, nebylo by proč manipulovat.

Zde opět připomínáme snahu propagátorů střídavé péče o prosazení vyrovnané možnosti dítě manipulovat ze strany obou rodičů. Spravedlivé to určitě je, ale my se zde zabýváme přímým dopadem situace na dítě. Pokud už není možné se manipulaci obou rodičů vyhnout, přijetí pravdy jednoho rodiče není pro dítě takovým stresem jako dlouhodobý trvalý stres z vyrovnané manipulace obou rodičů navzájem.

Při střídavé péči zde tedy máme trvale stresované dítě nucené přepínat mezi dvěma životy a dvěma pravdami, pravidelně přesvědčované o škodlivosti druhého rodiče. Při výhradní péči zde máme celkem klidně žijící dítě v jednom výchovném prostředí, které sice může převzít negativní postoj matky k otci za svůj, ale alespoň nemusí pořád dokola řešit, který z rodičů je vlastně ten zlý.

Skóre: 0,3 bodu pro výhradní péči (Negativní dopad na dítě je při obou typech péče vysoký, výhody výhradní péče zde převažují jen nepatrně.)

 

H) Situace při úmrtí  pečujícího rodiče

Pokud rodič zemře, dítě jde automaticky do péče druhému rodiči bez ohledu na předchozí typ péče. Pokud byla předtím situace konfliktní, pro dítě je to vždy těžší než kdyby spolu rodiče vycházeli dobře. Pokud budeme vycházet z předchozího bodu a předtím byla péče střídavá, dítě už tak velmi stresované se pravděpodobně zhroutí. Po normalizování psychického stavu přejde do péče výhradní žijícího rodiče a převezme jeho negativní postoj k rodiči zemřelému. Pokud byla předchozí péče výhradní, dítě se zhroutí už jen z vědomí, že právě k tomu tolik nenáviděnému rodiči má jít do péče. Bude třeba nastavit systém navykání. Postupně však k němu dítě do péče přejde a převezme jeho negativní názor na rodiče zemřelého. V tohoto pohledu se jeví situace jako vyrovnaná. Pokud vezmeme v úvahu, že při předchozí střídavé péči přece jen dítě znalo i druhého rodiče více než při péči výhradní, navíc s manipulací, přece jen se mu ze střídavé péče bude přecházet lépe. I když i zde je převaha střídavé péče jen minimální.

Skóre: 0,7 bodu pro střídavou péči

 

I) Potřeba dítěte mít smysluplný vztah k oběma rodičům

Při střídavé péči je dítě natolik stresováno, zvlášť v přítomnosti oboustranné manipulace, že smysluplný vztah ztratí k oběma rodičům, případně je míra smysluplného vztahu s oběma rodiči stejná, i když malá. Při výhradní péči  (vezmeme-li v úvahu, že přes všechny těžkosti se s druhým rodičem dítě pravidelně stýká) má k pečujícímu rodiči vztah nenarušený, k rodiči druhému není míra vztahu tak velká, podle situace tam vztah může být mizivý, dítě bere návštěvu jako povinnost. Přesto ale při výhradní péči má zachovaný smysluplný vztah alespoň s jedním rodičem. Jestli na jedné straně stojí nízká míra vztahu s oběma rodiči a na druhé straně pohodový vztah k jednomu rodiči a k druhému negativní nebo skoro žádný, těžko se rozhodovat, co je větším přínosem. Bude to pravděpodobně otázka "do pranice" a odpověď se bude nejspíš lišit případ od případu. Z pohledu autora převažují výhody výhradní péče, ale v zájmu objektivity...

Skóre: nerozhodně

 

J) Rozvíjení nadání a zájmů dítěte

Při střídavé péči v konfliktní situaci se dítě rozvíjí nerovnoměrně nebo vůbec. Rodiče přihlašují dítě ve svém týdnu na odlišné kroužky než druhý rodič a vedou dítě odlišnými směry. Dítě se pak nemůže věnovat pravidelně ani jednomu ze zvolených zájmů. Rodiče také při vzájemných sporech nedávají dítě na kroužky zvolené druhým rodičem a nebo rezignují dítě vůbec do nějakých kroužků přihlašovat (vědí, že by to z poloviny platili zbytečně). Dítě pak nemá možnost rozvíjet své zájmy a nadání v plném rozsahu. Někdy docházku do mimoškolních činností blokuje i vzdálenost bydlišť rodičů. Celkově těžká situace pro dítě mu dále komplikuje možnost bezstarostného soustředění na zájmové činnosti.

Při výhradní péči má dítě dítě denní režim stálý. I když druhý rodič s vedením dítěte nesouhlasí, pečující rodič má při volbě zájmových kroužků hlavní slovo. (Ano, je to nespravedlivé pro otce, ale nás zajímá dítě.) Tak se dítě může bez přestávek nepřerušovaně rozvíjet ve zvolené činnosti.

Skóre: 1 bod pro výhradní péči

 

K) Právo dítěte na vzdělání

Při střídavé péči má dítě přístup ke vzdělání ztížen. Při konfliktech rodičů jeden rodič má často snahu dítě přehlásit na "jeho" školu a dosáhnout tak střídání škol dítěte. I pokud dítě dochází do jedné školy, objevují se těžkosti. Změnami denního režimu při péči obou rodičů nemá dítě zafixovanou ani pravidelnou dobu na přípravu do školy. Rodiče také mohou mít na důležitost vzdělání i na směr vzdělání (humanitní, technický, umělecký, přírodovědný) odlišný názor. Odlišný přístup mají i k plnění školních povinností. Dítě se pak připravuje nerovnoměrně, což má přímý dopad na jeho školní prospěch. Problémem přímo spojeným se střídavou péčí (ani nemusí být konfliktní) je zapomínání školních pomůcek u druhého rodiče, toho pak mohou starší děti i využívat a pomůcky zapomínat schválně. Vyhrocená situace mezi rodiči a nemožnost se konfliktu vyhnout vede u dítěte k roztržitosti a neschopnosti se soustředit na učení. Situace se dále zhoršuje zvlášť u dětí s poruchami učení a soustředění, kdy  stoupá důležitost pravidelného jednotného režimu.

Při výhradní péči má dítě pravidelný režim i přístup ke vzdělání u pečujícího rodiče. Druhý rodič nemá na plnění školních povinností během všedních dní žádný vliv. I když se může vyskytnout problém, když dítě se potřebuje připravovat do školy i o víkendu, občasné vybočení má na celkový prospěch dítěte jen malý vliv. Naopak když se vyskytne potřeba se o něčem poradit a doučit se něco s druhým rodičem, je na učení o víkendu dost času. Vyplývá nám tedy, že v péči jednoho rodiče se dítě může do školy připravovat efektivněji.

Skóre: 1 bod pro výhradní péči

 

L) Právo na lékařskou péči

Při konfliktní situaci se rodiče často neshodují ani v názoru na lékařskou péči. Jako důkaz může posloužit nedávno zrušený paragraf zákona o lékařských službách, který přinesl mnoho problémů rozvedeným rodinám, kdy druhý rodič odmítal dát souhlas s lékařským zákrokem u dítěte. Naštěstí byl tento paragraf po roce (ne)fungování zrušen.

Při střídavé péči se tak stává, že nemocnému, ale nedoléčenému dítěti je po přechodu k druhému rodiči měněna  nebo přerušována léčba a jsou s ním navštěvováni jiní lékaři. Při konfliktní střídavé péči stejně jako v předchozím případě mají rodiče sklony chodit s dítětem ke dvěma různým lékařům. Problémy pak mohou být mimo vinu lékaře, protože lékař nemá informace o o tom, jak bylo dítě léčeno v minulém týdnu. Jsou mu proto nasazovány léky se vzájemně se vylučujícími účinky nebo léky spolu negativně působící. Další problém nastává, když jeden rodič s dítětem navštěvuje běžného lékaře, zatímco druhý rodič alternativního. Dopad na zdravotní stav dítěte je jednoznačně negativní.

Při výhradní péči má lékařskou péči v rukou pečující rodič. Lékař má přehled o zdravotním stavu dítěte a podle toho ordinuje léčbu a provede kontrolu dítěte po vyléčení. Při těžší nemoci dítěte s horečkami dítě návštěvu u otce absolvovat nemusí a léčba tak nemusí být přerušována.

Skóre: 1 bod pro výhradní péči

.......................................

Ještě zbývá jedna oblast, která je z hlediska péče zajímavá, ale protože nejde o porovnávání mezi střídavou a výhradní péčí (porovnání najdete v bodě A)), do hodnocení ji nezařadíme. Přesto by ještě jeden argument zastánců střídavé péče zmíněn být měl. Argument je:

Množství času dítěte strávené s otcem v porovnání s dobou před rozvodem

Propagátoři střídavé péče se snaží vysvětlit, že dítě má ve výhradní péči výrazně méně času než dosud, který s otcem aktivně tráví a že se  tedy otci odcizuje. Zkusíme to tedy spočítat. V naší modelové situaci byla doma s dětmi matka a otec se angažoval v zaměstnání, jako ve většině rodin. Když vezmeme jako vzor běžnou úplnou rodinu, čas, který otec dítěti aktivně věnuje, je asi 2 hodiny denně v průměru. Ve všední dny o něco méně, o víkendu o něco více. Dítě tak stráví s otcem během trvání úplné rodiny asi 14 hodin za týden a 28 hodin za 14 dnů. Dost často zároveň i v přítomnosti matky, protože rodina tráví čas společně.

Během modelové výhradní péče má otec dítě každý druhý víkend od pátku 14 hodin do neděle 18 hodin. Celkem to tedy dělá 52 hodin u otce za 14 dnů. Když odečteme 2 noci spánku po deseti hodinách, dělá množství čistého času stráveného s otcem 32 hodin. A to ještě má otec dítě celé pro sebe bez vměšování dalších osob včetně matky, takže se otec dítěti může věnovat efektivněji, což taky většinou dělá, protože si ho chce "užít". Matky si často pochvalují, jak až teď po rozvodu během "styku" dítě tráví s otcem vůbec nějaký čas, zatímco před rozvodem se otec dítěti prakticky nevěnoval.

Jak vidíme, běžný otec po rozvodu a stanovení běžného styku s dítětem o žádný čas s ním nepřichází, někdy dokonce ještě získává. Množství společného času je zhruba stejné jako v době před rozvodem, mnohdy ještě lépe strávené. Není tedy nutné, aby se otec s dítětem vlivem výhradní péče matky odcizovali. Stejně tak matce zůstane srovnatelné množství času s dítětem jako v době před rozvodem. Ani pro dítě se v množství času s každým rodičem nic nemění (nebo spíš pozitivně směrem k otci) a není proto důvod, aby víkendový styk  s otcem najednou začalo brát jako újmu.

Ano, propagátoři střídavé péče teď mohou namítat něco o nespravedlnosti a že otec tráví po rozvodu s dítětem mnohem méně času než matka. To je pravda, ale proč to tedy pánové neřešili už před rozvodem? Tehdy jim to nevadilo a připadalo jim to přirozené. Po rozvodu to najednou vadí.

.................................................

 

Všechny základní oblasti života dítěte jsme tedy rozebrali. Další potřeby, jako je potřeba hygienické úrovně nebo zajištění výživy, zde nebereme v úvahu, protože máme za to, zde není mezi druhy péče žádný rozdíl. Kdyby byl, jednalo by se už o zanedbání péče o dítě, takže zanedbat základní biologické potřeby si snad žádný bojující rodič nedovolí. Naplňování dalších potřeb dítěte, jako je např. potřeba podnětů a stimulace k rozvoji, zde také nerozebíráme, protože jejich naplňování se může lišit případ od případu nezávisle na typu péče a přítomnosti konfliktu.

Výsledek je tedy jasný. Bylo rozebráno 12 oblastí života dítěte, přitom každá oblast byla hodnocena. Ve prospěch střídavé péče v konfliktních případech mluví 2 body, bod A) a bod H), celkem střídavá péče získala 1,7 bodu. Ve prospěch výhradní péče v konfliktní situaci mluví 7 bodů, celkem výhradní péče získala 6,3 bodu. Zbytek, tedy  ve třech situacích, je skóre nerozhodně.

Snažili jsme se v modelových situacích vystihnout průměrný, tedy nejčastější typ porozvodové situace mezi rodiči. Uvědomujeme si, že míra konfliktu se může měnit (to ale ani soud nemůže odhadnout a vždy je lépe počítat s tou horší možností), může se měnit i vzdálenost bydlišť rodičů, rozdělení rolí rodičů před rozvodem a další aspekty, což může mít vliv na změnu našeho bodového skóre. Přesto je převaha výhradní péče výrazná.

Z výsledku jednoznačně vyplývá, že pokud má soudce (nebo sociální pracovník v doporučení pro soud) rozhodnout o dalším způsobu péče o dítě a mezi rodiči jsou konflikty, měl by se v zájmu dítěte přiklonit k péči výhradní. Musí přitom brát v úvahu, že rodiče mohou stát teprve na začátku konfliktu, který se naplno rozhoří až po rozhodnutí soudu o péči a že ať se soud přikloní k jakékoliv péči, míra konfliktu může být vysoká. Pokud se rodiče soudí o typ porozvodové péče, resp. o změnu péče, minimálně vyhrocený konflikt o zrušení právě vznikajícího rozsudku je reálný. Soud proto vždy musí brát v úvahu i riziko vznikajícího konfliktu a další život dítěte v přítomnosti sporu rodičů a dobře zvážit, v kterém typu péče bude dítě sporem rodičů méně stresováno a v kterém typu péče bude mít konflikt rodičů na dítě menší dopad. Jinak řečeno, který způsob dalšího života dítěte bude více v jeho zájmu. Zájem dítěte je přitom prvním hlediskem při jakémkoliv rozhodování soudů.

Ani otec není při výhradní péči matky nijak krácen na svých právech a připravován o čas, který do té doby s dítětem trávil.

Prosíme o šíření tohoto článku a věnování mu náležité pozornosti zvláště mezi odbornou veřejností a pověřenými osobami.

 

Připomínky k článku budeme rádi s vámi řešit a rozebírat v diskusním fóru.

 

 

Autory zatím nenapadají další oblasti života dítěte, na které by měla být upřena pozornost při rozhodování o vhodném typu porozvodové péče. Pokud vás, naše čtenáře, napadne ještě další důležitá oblast, prosím napište nám a upozorněte nás. Neradi bychom něco opomněli. Děkujeme.