Svěřování dětí do péče po rozvodu Tah dámou - střídavá péče

Tah dámou - střídavá péče

Svěřování dětí do péče po rozvodu

Dne 21.1.2012 vysílala Česká televize pořad o střídavé péči. Sešla se tam paní PhDr. Václava Masáková, známá dětská psycholožka, paní Barbora Srncová, která měla střídavou péči o svou dceru Emmu mezi Českem a Švédskem a pan Ondřej Hőppner, otec dcery Ivany Jirešové, jejichž otřesná střídavá péče je známa z médií.

Podle našeho názoru měl pořad střídavou péči podpořit, měl být o tom, jak střídavá péče není problém a dětem prospívá. Moc se jim to ale nepodařilo. Paní Srncová stále střídavou péči obhajovala na příkladu svojí dcery. Popisovala také, jaké srdceryvné scény probíhaly vždy na letišti, kdy se dítě, které mělo mezi třemi a šesti lety, nebylo schopné z domova a od rodiče odtrhnout. Paní Srncová popisuje, jak dítě plakalo a drželo se rodiče. Není divu, vždyť tak malé dítě si během měsíce zvykne na domov a na druhé místo zapomene. Vážně je v zájmu dítěte podstupovat každý měsíc takové trauma? Opravdu paní Srncová věřila, že to je dobře? Podle našeho názoru, který odpovídá i názoru většiny dětských psychologů to tak v žádném případě není. Ostatně kdo si dokáže vybavit různé vlastní děsy ze svého dětství i z mnohem méně významných záležitostí a vžít se do dítěte, které každý měsíc je vyháněno z domova do ciziny, jistě bude takové dítě hluboce litovat a nepochopí, jak mu vlastní rodiče mohou něco takového pravidelně a dlouhodobě připravovat. Děti v tomto věku stále ještě hodně potřebují jistotu svého domova, prostředí a rituálů. Dcera paní Srncové neměnila jen prostředí, na které vždy během měsíce zapomněla, ale také jazyk a dvě naprosto odlišné kultury. Podle paní Srncové je důležité, když matka vidí dítě takto trpět při předávání, aby to hlavně jí matce nevadilo, nebo aby se alespoň zvládla tak tvářit. Dospělá matka to vydrží, ale co to dělá s dítětem, to ji zřejmě vůbec nezajímalo. Dělá to přece "pro něj", aby neztratilo tatínka. O výhodnosti takové střídavé péče pro dítě si myslíme svoje, a to se jedná ještě o ten lepší případ, kdy se alespoň rodiče dohodnou. Naštěstí byla střídavá péče v šesti letech ukončena, Emma tady začala chodit do školy a k otci létá na prázdniny.  Paní Srncová si ale ani po devíti letech od ukončení nemůže střídavou péči vynachválit, vždyť měla díky věčnému cestování dcery spoustu volného času pro sebe. Dcera paní Srncové je prý dnes sice ráda, že neztratila vztah s otcem, ale stojí za úvahu, zda zvolený způsob byl ten správný...

Pan Hőppner se nemá na vlastním případu svojí dcery čím chlubit, proto o sobě raději nemluvil a stále opakoval naučené fráze extrémistických "otcovských" skupinek (spíš agresivních jednotlivců snažících se tvářit jako skupiny), protože zřejmě patří k jejich velkým příznivcům. Pravděpodobně si ani předem neověřoval jejich pravdivost, protože některé byly vyloženě chybné. I když se velmi snažil neprozradit nic ze svého soukromí, nejednat se o tak vážnou záležitost, bylo by opravdu vtipné, když pronesl, že si se zavedením střídavé péče musel pořídit velkou skříň. Všichni diváci asi očekávali, že ta skříň je připravena pro hračky, oblečení a ostatní věci dítěte. Velký omyl, ta skříň byla určena na spisy a důkazní materiály, kterými zřejmě hodný tatínek dokumentoval, jak skvěle se dítě ve střídavé péči má. Určitě je to zapotřebí, protože kauza pana Hőppnera a paní Jirešové je známá tím, že nepřetržitě trvá už od zavedení střídavé péče a boje neustávají, možná se spíše vyhrocují. (Jak je vidět, střídavá péče konflikty mezi rodiči rozhodně netlumí, jak se snaží veřejnosti nalhávat propagátoři střídavé péče). Velký zastánce střídavé péče ale neváhá poslat na svoje dítě exekutora, aby dceru vyrval do péče otce násilím, protože se u něj přece má skvěle! Více tady:

http://www.jedendomov.cz/pripady/115-soukrome-drama-petileteho-ditete

Jediná paní Masáková mluvila rozumně a snažila se vyvažovat výroky obou rodičů. Snažila se vysvětlit, že bez souhlasu obou rodičů nemůže střídavá péče fungovat, což jen potvrzují osobní příběhy obou přítomných rodičů, které jsou dostatečně známy z médií. I Když pan Hőppner je zřejmě jiného názoru, podle něj je střídavá péče o jeho dceru v naprostém pořádku. Dále paní Masáková upozornila, že každé dítě je jiné a zatímco některé může věčné změny prostředí snášet dobře, pro jiné dítě to bude traumatický zážitek. Vyslovila také fakt, že i dítě, pokud není úplně malé, by k tomu také mělo mít co říci. Pan Hőppner samozřejmě nesouhlasil (s tím nesouhlasí žádný zastánce střídavé péče - proč asi?), paní Srncová se nevyjádřila. Paní Masáková měla svoji pozici v diskusi poměrně těžkou, byla proti dvěma zastáncům střídavé péče, přesto ale odborné názory a zájmy dětí obhajovala v rámci situace dostatečně. K celkovému vyznění pořadu významně přispěli i sami aktéři - rodiče, jak je zmíněno výše.

Co tedy pořad ukázal? Rozhodně ne to, co asi propagátoři střídavé péče zamýšleli a tedy že by střídavá péče měla být pro dítě po rozchodu rodičů nejlepší. Zcela nepochybně ukázal přesný opak. Zjevně se příliš nevyvedl výběr účinkujících, kteří udělali střídavé péči pouze medvědí službu a ukázali, že v jejich případě střídavá péče byla zavedena proti všem zájmům dítěte, jen pro uspokojení práv rodičů. A to přesto, že za střídavou péči lobovali dva lidé, proti jednomu zastánci práv dětí. Jak by také mohli dokázat prospěšnost střídavé péče, když jeden z nich předával každý měsíc řvoucí dítě do ciziny, druhý na něj posílá soudního exekutora. Obojí tedy za okolností, které dítě silně stresovaly. Každý soudný člověk jistě uzná, že takto střídavá péče určitě ne.....

Na celý pořad se můžete podívat tady: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315089302-tah-damou/212411058160003/