Svěřování dětí do péče po rozvodu Panelová diskuse o porozvodové péči o děti

Panelová diskuse o porozvodové péči o děti

Svěřování dětí do péče po rozvodu

Na Magistrátu hl. města Prahy se uskutečnila panelová diskuse převážně odborníků z různých oborů, kteří diskutovali o péči o děti po rozpadu rodiny. Závěry diskuse jsou povzbuzující pro budoucnost našich dětí a je vidět, že mezi lidmi i mezi odborníky stále převažují lidé se zdravým rozumem a pohledem na věc:

Z iniciativy Centra sociálních služeb Praha se dne 12.5. 2011 uskutečnila panelová diskuse na téma „Porozvodová péče o děti“. Nad setkáním převzal záštitu Petr Dolínek, radní ZHMP pro sociální věci, úvodní slovo přednesli též Mgr. Hana Halová, ředitelka odboru sociálních věcí Magistrátu a Mgr. Tomáš Ján, ředitel Centra sociálních služeb Praha. Mezi přizvanými odborníky byli psychologové, soudci, zástupci Probační a mediační služby, legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ČR, jakož i vedoucí Oddělení sociálně právní ochrany dětí jednotlivých městských částí. Na závěr setkání zazněl i příspěvek Dr. Miloslava Macely,  ředitele odboru rodiny a dávkových systémů MPSV ČR.
Smyslem setkání bylo hledání cest, jimiž by bylo možné společnými silami odstranit nebo alespoň snížit zbytečnou traumatizaci dětí v rozvodové a porozvodové situaci, případně tam, kde se rozcházejí jejich nesezdaní rodiče.


Z diskuse vybíráme několik – dle našeho mínění – zásadních problémů, včetně návrhů, jak se vůči nim účinněji vymezit:


►1) Dlouhodobé spory o děti jsou často spojeny s hlubší osobnostní patologií na straně alespoň jednoho z rodičů; čím déle spor trvá, tím se zpravidla patologické vnímání reality posiluje. V ČR každoročně rozpadá okolo 17 000 rodin s dětmi. Pouze statisticky nevýznamná část z nich se domáhá svých práv a zdánlivých práv často velice dramatickými prostředky. Právě ta však nejenže nejvíce kveruluje, zatěžuje soudy, OSPODy a manželské a rodinné poradny, ale je jí často věnována i nepřiměřená mediální pozornost.
Návrh opatření: Soudně znalecké posudky z oboru psychiatrie a psychologie na oba rodiče by měly předcházet nebo zcela nahradit znalecké posudky, jejichž subjektem jsou i nezletilé děti.

Naše redakce s tímto opatřením bezvýhradně souhlasí a bude podporovat. Považujeme ho za velmi důležité.


►2) Medializace těchto kauz. Chápeme, že novináři potřebují „příběhy“; výše uvedení rodiče jim je rádi poskytují, někteří je dokonce sami nabízejí. Dané příběhy jsou pak předkládány veřejnosti bez možnosti jakékoli korekce. Dokonce i tam, kde se novinář snaží dát prostor k vyjádření i pracovníkům sociálně právní ochrany dětí, event. manželským a rodinným poradcům, soudním znalcům apod. Odborník, vázaný povinnou mlčenlivostí, nemá totiž sebemenší možnost cokoli korigovat a je tak navíc vystaven situaci, v níž navenek nutně vyzní jako byrokrat či trouba, ne-li něco ještě horšího.
Návrh opatření: Seriózní média by před publikováním podobných příběhů měla požadovat, aby jejich aktéři zbavili pracovníky OSPODů, jakož i další oborníky povinné mlčenlivosti.

 
►3) Legislativní aktivity zastánců střídavé výchovy. Účastníci panelové diskuse sledují tyto aktivity se znepokojením přesto, že novelu z roku 1998, která daný pojem a možnost zavedla, většinou vítali. Pokud by však měl soudcům zákon přímo ukládat, aby střídavou výchovu vnímali jako první volbu, povede to nepochybně pouze k eskalaci problémů. Slušní rodiče, vedení zájmem dětí, se zpravidla domluví, ti méně slušní by tak ale dostali do ruky jen další nebezpečnou zbraň.
Návrh opatření: Podporovat současnou zákonnou úpravu, zároveň ale poskytovat podporu názoru, že v indikovaných případech může být střídavá výchova nepochybným přínosem i pro děti.


►4) Součinnost Poraden pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Poradny mají dnes již bezmála pětačtyřicetiletou historii, jakož i nespočet zkušeností s prací s klienty v rozvodové či porozvodové fázi vztahu. Lze doložit, že více než 20% klientů, kteří vyhledají pomoc poradny v době, kdy již bylo zahájeno řízení o rozvod, nejenže bere návrh na rozvod zpět, ale daří se i harmonizovat vzájemné vztahy mezi nimi. Existuje přímá úměra mezi fází, v níž poradenskou pomoc vyhledají a její efektivitou.
Návrh opatření: Poradenskou pomoc doporučovat co nejdříve. Dle vyjádření Dr. Korbela, náměstka ministra spravedlnosti, bude soudcům v občanském soudním řádu doporučeno, aby spolupráci s poradnami, zřizovanými dle Zákona o sociálních službách, navrhovaly co nejdříve, nejlépe již v průběhu přípravného řízení; analogický postup by mohl být přínosem i ze strany OSPOD.


►5) Přímá spolupráce Poraden pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy a OSPODů. Ve snaze zkvalitnit tuto spolupráci a zároveň alespoň částečně překlenout rozpor mezi tím, jak je v Zákoně o sociálních službách ukládána pracovníkům poraden povinná mlčenlivost, zatímco Zákon o sociálně právní ochraně dětí předpokládá součinnost, nabízíme následující postup.
Návrh opatření: Pracovník OSPOD, který klientům návštěvu poradny doporučí, bude mít možnost zúčastnit se alespoň první konzultace v poradně tak, aby mohlo dojít k vyjasnění „zakázky“. Stejně tak by měl mít možnost zúčastnit se závěrečné konzultace, sloužící ke shrnutí toho, jak se podařilo zakázku naplnit.

Zapsal a shrnul :
PhDr. Petr Šmolka, vedoucí Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy
Centra sociálních služeb Praha

V Praze, 16. května 2011

 

Redakce: Na závěr něco na odlehčení situace. Nedá nám to, abychom nezveřejnili jednu velmi výstižnou poznámku na účet extrémních propagátorů střídavé péče:

☺"Konference na Magistrátě v loňském roce, Seminář v Parlamentu o střídavé – opět aktivisté jak apoštolové na orloji." ☺