Střídavá péče ve světě Pravda o střídavé péči v EU 1.díl

Pravda o střídavé péči v EU 1.díl

Střídavá péče ve světě

V současné době je projednávána novela zákona o rodině, která se týká střídavé péče. Předkladatel novely zdůvodňuje její potřebnost mimo jiné běžným využíváním střídavé péče jinde ve světě, ve střídavé péči se prý v západních zemích nachází vysoké procento dětí a tyto děti výborně prospívají. Jakou cestou se děti ve střídavé péči ocitly a zda se náhodou rodiče většinou nedohodli, nikdo neupřesňuje...

Přesto se touto informací zdůvodňuje potřeba zvýšit u nás procento dětí svěřených do střídavé péče soudním rozhodnutím a to i bez souhlasu obou rodičů. Proto také vznikl návrh novely zákona o rodině. Je ale možné, že návrh novely byl vytvořen na základě mylných informací, které záměrně rozšiřují skupinky zastánců střídavé péče. Jsou známy přetvářením reality ve svůj prospěch, ale mylné informace (z různých oblastí) podávají tak promyšleným způsobem, že člověk nemající jiné informace má snahu jim věřit. Rádi bychom zde proto uvedli jejich informace na pravou míru a ukázali, že nejenže se v západních zemích střídavá péče netěší velké oblibě (natož v podobě prosazované novelou), ale upozornili i na fakt, že Česká republika patří mezi země s nejvíce rovnoprávným postavením otců a matek.

Skupinky extrémních zastánců střídavé péče také rády rozšiřují výmysl, že ČR je jedinou zemí, kde je zanedbání povinné výživy trestným činem. Protože tomu tak není, blíže se podíváme i na záležitost  trestů za neplacení výživného.

Údaje o jednotlivých zemích jsou co nejvíc zjednodušené a stručné. Používané výrazy jsme připodobnili výrazům používaným v ČR za účelem lepšího pochopení veřejností. Zdrojem informací je oficiální evropský portál o evropském soudnictví v civilních a občanských záležitostech.

Nejprve bychom chtěli vysvětlit některé pojmy, které jsou v ČR chápány v jiném smyslu, než je jejich pravý význam.

Rodičovská zodpovědnost: souhrn práv a povinností rodičů k dítěti směřujících k jeho dobré výchově, vzdělávání, náboženské výchově, ochraně jeho zdraví a celkově k harmonickému vývoji dítěte ve zdravou osobnost. Zahrnuje právo být zákonným zástupcem dítěte a správcem jeho majetku. Zahrnuje pravidelný kontakt s dítětem za účelem výchovného a vzdělávacího působení na dítě. Zahrnuje také povinnost dítě živit a zajišťovat jeho potřeby.

Výhradní péče o dítě: rodičovskou odpovědnost a rodičovská práva a povinnosti má jen jeden rodič. Má právo rozhodovat o všech záležitostech v životě dítěte, určovat jeho bydliště, vzdělání apod. Rodič je zákonným zástupcem dítěte a správcem jeho majetku. Druhý biologický rodič při výhradní péči má rodičovskou odpovědnost omezenou, není zákonným zástupcem dítěte, není správcem jeho jmění. Má vždy právo na styk a kontakt s dítětem, většinou má právo i na informace a jsou stanoveny záležitosti, ke kterým potřebuje pečující rodič jeho souhlas (např. stěhování ze země). Zůstává mu také povinnost dítě živit a zajišťovat jeho potřeby, nejčastěji formou měsíčního příspěvku.

Společná péče o dítě: rodičovskou odpovědnost mají oba rodiče společně, oba jsou zákonnými zástupci dítěte a správci jeho majetku. Oba mají stejná práva a povinnosti, proto je důležitým předpokladem, aby se dohodli na všech záležitostech v životě dítěte, běžných i významných rozhodnutích. Společně rozhodují vzájemnou dohodou o bydlišti dítěte, výběru školy a ostatních věcech. Společná péče o dítě je samozřejmá v případě sezdaných rodičů, kteří spolu žijí a tvoří s dítětem rodinu.

Střídavá péče o dítě: přichází v úvahu jen u odloučených rodičů. Rodičovskou odpovědnost, práva a povinnosti mají stále oba rodiče jako za trvání rodiny, předpokládá se tedy jejich vzájemná dohoda o významnějších a dlouhodobějších rozhodnutích v životě dítěte. Bydliště má dítě u obou rodičů, které pravidelně střídá. Každý rodič v době, kdy má dítě v osobní péči, rozhoduje sám o běžných denních záležitostech. Výchovná prostředí by ale měla být pro dítě podobná. Pokud je střídavá péče uložená soudem, rozhodnutí je pro rodiče zavazující, ledaže by se sami dohodli jinak.

Osobní péče o dítě: zahrnuje bydlení s dítětem v jedné domácnosti a přímou péči rodiče o dítě. Např. dítěti dávat jíst, dohlížet na čistotu, praní prádla, dohlížení na přípravu do školy a další úkony, kterými rodič o dítě přímo osobně pečuje.

Považujeme za nutné zdůraznit, že SPOLEČNÁ PÉČE NEZNAMENÁ TOTÉŽ, CO PÉČE STŘÍDAVÁ!  Jedná se o dva rozdílné pojmy.

 Nejprve se zastavíme u zemí, kde soudy mohou rozhodovat o střídavé péči i bez souhlasu obou rodičů.  I když soudy zde mohou střídavou péči nařídit i bez souhlasu obou rodičů, přesto praxe není srovnatelná s úpravou předkládanou v novele zákona o rodině.

MALTA

Rodičovskou odpovědnost vykonávají vždy oba rodiče rovnoprávně bez ohledu, zda jsou nebo nejsou sezdaní.

Při rozvodu rodičů nebo na žádost u nesezdaného páru soud rozhoduje o úpravě rodičovské odpovědnosti. Rodiče mohou soudu předložit dohodu, kterou soud schválí, pokud je v zájmu dítěte.

Při neexistenci dohody jsou rodiče posuzováni různými odborníky a soud pak rozhodne na základě jejich zprávy.  Soud na základě dohody nebo vlastním uvážením dítě svěří do:

výhradní péče: rodičovská odpovědnost náleží jednomu rodiči  a ten sám rozhoduje o všech záležitostech dítěte. Druhý rodič má pouze právo na styk. Soudy tuto možnost využívají spíše zřídka.

střídavé péče: střídáním domovů je praxi vykonáváno rozhodnutí o společné péči. Soud stanoví čas a  intervaly předávání dítěte. Tuto možnost soudy využívají častěji. Platí, že každé rozhodnutí o dítěti musí být učiněno vzájemnou dohodou. (autor si to neumí představit, soudci se tady rozhodně nenudí)

Vyživovací povinnost trvá do 18 let. Výše výživného se stanovuje individuálně podle potřeb dítěte a majetku a příjmu povinného. Když povinný neplatí výživné, zástupce dítěte může požádat o exekuci a obstavení příjmu povinného. Dále na základě oznámení může policie zahájit trestní řízení.

FRANCIE

Rodičovská odpovědnost náleží vždy oběma rodičům bez ohledu, zda jsou nebo nejsou sezdaní.

Při rozvodu rodičů nebo na žádost nesezdaných rodičů soud rozhoduje o úpravě rodičovské odpovědnosti. Rodiče mohou soudu předložit dohodu ke schválení. Soud dohodu zamítne, pokud shledá, že dohoda není v zájmu dítěte nebo když souhlas obou rodičů není výrazem jejich svobodné vůle. Při neexistenci dohody pak rozhoduje soud. Soud na základě dohody nebo podle vlastního uvážení může dítě svěřit do:

výhradní péče: rodičovská odpovědnost a rozhodovací pravomoc náleží jen jednomu rodiči. Pečující rodič je povinnen druhého rodiče informovat o významných záležitostech v životě dítěte (např. výběr školy). Druhý rodič má právo na styk s dítětem, právo na informace o dítěti a právo dohlížet na výchovu dítěte. Pečující rodič musí při rozhodování zohledňovat práva druhého rodiče, zejména právo na styk, při změně bydliště do větší vzdálenosti se musí s druhým rodičem dohodnout na změně úpravy styku.

společné péče: rodičovská odpovědnost náleží dále oběma rodičům jako za trvání rodiny. Předpokladem společného výkonu rod. odpovědnosti je to, že rodiče budou společně přijímat rozhodnutí týkající se jejich dítěte.

střídavé péče: soud může rozhodnout o střídání bydlišť dítěte u obou rodičů. Soud pak stanoví intervaly střídání a podmínky předávání, případně další podrobnosti vážící se ke střídavé péči. Rodičovská odpovědnost zůstává oběma rodičům.

Pokud pečující rodič nerespektuje právo druhého rodiče na styk s dítětem, má druhý rodič možnost podat trestní oznámení pro nevydání dítěte a také řešit soudně výkon rozhodnutí. Francie bývá kritizována za nadřazování zájmů rodiče nad právy dítě na bezpečí a ochranu; za to, že soudy nepřihlíží k domácímu násilí a stává se, že svěří dítě do úplné nebo střídavé péče násilníkovi.

Vyživovací povinnost trvá do doby, než se dítě je schopno živit samo. Výška výživného se stanoví individuálně podle potřeb dítěte a majetku a příjmu povinného. Při neplacení výživného může zástupce dítěte žádat o exekuci a obstavení příjmu povinného. Soud může přiznat výživné i rozvedenému manželovi, ale dělá to pouze ve vyjímečných případech.

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ : ANGLIE A WALES

Rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům, pokud jsou oddáni. Neženatí otcové nenabývají rodičovskou odpovědnost automaticky, ale pokud se nedohodnou s matkou, mohou ji získat soudním řízením.

Při rozvodu nebo rozchodu nesezdaného páru (kde mají rod. odpovědnost přiznanou oba rodiče) jim rod. odpovědnost zůstává i dále. Soud péči o dítě neřeší a dítě automaticky přechází do společné péče rodičů. Předpokládá se vzájemná dohoda rodičů o všech záležitostech dítěte.

Rodiče mohou sepsat mezi sebou dohodu o výkonu rod. odpovědnosti, kterou pak zaregistrují u registračního úřadu. Aby však dohoda byla v případě potřeby vykonatelná, musí být schválena soudem.

Při neexistenci dohody a pokud společná péče nefunguje, rodiče se nemohou mezi sebou dohodnout, obrátí se na soud. Ten pak rozhoduje v nejlepším zájmu dítěte. Soud pak může dítě svěřit do:

osobní péče jednoho rodiče: rodičovská odpovědnost náleží vždy oběma rodičům, soud pouze určí, u kterého rodiče bude dítě bydlet. Stanoví také styk s druhým rodičem. Oba rodiče mají stále stejnou rozhodovací pravomoc a k významnějším záležitostem je potřeba souhlas obou rodičů. Když se nedohodnou, rozhodne soud.

střídavé péče: Soud stanoví intervaly střídání, podrobnosti předávání dítěte a další podrobnosti kolem střídavé péče. Při svěřování dítěte do péče a při stanovování styku s rodičem je velmi přihlíženo k případnému domácímu násilí.

Vyživovací povinnost trvá do doby, než se dítě začne samo živit. Výška výživného se stanovuje podle přesných pravidel. Běžné výživné představuje na 1 dítě 15% čistého příjmu,na 2 děti 20%, na 3 a více dětí 25% čistého příjmu. Při malém příjmu povinného pod přesně určenou hranici se použije snížená sazba. Pokud povinný pobírá sociální dávky, použije se minimální paušální sazba. Při stanovování výživného se zohledňuje také živení dalších dětí povinného, které s ním žijí v jeho nové domácnosti, a také míra péče povinného o děti, na které má platit. Pokud povinný neplatí, může zástupce dítěte požadovat exekuci a obstavení příjmů. Jako donucovací prostředek k placení výživného se používá odebrání řidičského průkazu a pokuta za každý týden prodlení. Když ani tak k nápravě nedojde, soud může uložit trest odnětí svobody. Soud také může přiznat i výživné rozvedenému manželovi.

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ: SKOTSKO

Rodičovskou odpovědnost mají vždy oba rodiče, pokud jsou sezdaní. Neženatý otec rodičovskou odpovědnost nenabývá automaticky, ale pokud se nedohodne s matkou dítěte, může ji získat soudním řízením.

Při rozvodu rodičů zůstává rodičovská odpovědnost oběma rodičům, při rozchodu nesezdaných párů rozhoduje o ponechání otcovské rod. odpovědnosti soud na jejich žádost nebo o ponechání otcovské rod. odpovědnosti sepíší rodiče dohodu. Dále mohou sepsat dohodu o výkonu rod. odpovědnosti. Dohodu pak zaregistrují na úřadě, aby byla vykonatelná, je potřeba, aby ji schválil soud.

Při rozvodu rodičů dítě soud péči o dítě neřeší, ale dítě automaticky přechází do společné péče rodičů. Předpokládá se vzájemná dohoda rodičů při rozhodování o všech záležitostech dítěte. Až pokud společná péče nefunguje, rodiče se nemohou dohodnout, nebo se jedná o nesezdané rodiče, mohou se obrátit na soud. Soud pak rozhoduje podle zájmu dítěte. Potom soud může svěřit dítě do:

výhradní péče: používá se spíše u nesezdaných párů při rozhodování  o otcovské rod. odpovědnosti, když soud má za to, že výhradní péče je v nejlepším zájmu dítěte. Potom rod. odpovědnost náleží jen jednomu rodiči - matce.

osobní péče jednoho rodiče: soud pouze rozhodne, s kterým z rodičů bude dítě bydlet a styk s druhým  rodičem. Oba rodiče mají stále stejnou rozhodovací pravomoc a k významnějším záležitostem je potřeba souhlas obou rodičů. Když se nedohodnou, rozhodne soud.

střídavé péče: soudy mají za to, že oba rodiče by měli přispívat k výchově dětí, pokud je to možné a je to v zájmu dítěte. Soud určí intervaly střídání a podrobnosti předávání dítěte, případně další věci ohledně střídavé péče. Při svěřování dítěte do péče a při stanovování styku s rodičem je velmi přihlíženo k případnému domácímu násilí.

Je stanoveno, že soud nikdy nesmí odejmout matce žádné z jejích rodičovských práv!

Pokud jeden z rodičů neplní rozhodnutí soudu a druhý rodič požádá o výkon rozhodnutí, lze plnění vynutit a také  provést odnětí dítěte.  Soud může ale rozhodnout odnětí dítěte neprovádět, pokud uzná, že by to dítě poškodilo. Na žádost se může proti vzdorujícímu rodiči zahájit řízení pro pohrdání soudem.

Vyživovací povinnost trvá nejdéle do 25 let dítěte. Výživné se stanovuje individuálně podle potřeb dítěte a majetku a příjmu dlužníka. Bere se přitom v úvahu nejen současný příjem, ale i možný příjem, kterého je povinný schopen dosáhnout (vzhleden ke svému vzdělání, praxi apod.) Pokud povinný odmítá výživné platit a přitom je placení schopen, lze kromě běžných prostředků (exekuce) použít jako donucovací prostředek odebrání řidičského průkazu. Když ani to nepomůže, soud může uložit trest odnětí svobody.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ