Odborné články Střídání nebo výchova?

Střídání nebo výchova?

Odborné články

Nabízíme čtenářům zajímavý článek sdružení "Šance dětem", který pojednává o střídavé péči. Rozebírá pohled na střídavou péči podle věku dítěte, jsou zde také předpoklady pro úspěšný průběh střídavé péče. Obsahuje také vyjádření dvou odborníků, a to PhDr. Mgr. Jeronýma klimeše Ph.D., klinického psycholoda a PhDr. Ilony Špaňhelové, dětské psycholožky.

Článek by se dal shrnout, že střídavá péče je jedna z možných forem porozvodové péče o děti, ale je vhodná pouze po dohodě rodičů, v opačném případě dítěti spíše škodí. Toto tvrzení odráží také pohled většiny odborníků na střídavou výchovu.

http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/rozvadime-se-je-pro-nas-stridava-vychova-ditete-idealnim-resenim-22.html

Součástí je také rozhovor natočený s panem Jeronýmem Klimešem a paní Bc. Andreou Michalcovou, vedoucí oddělení péče o rodinu a děti Úřadu MČ Praha 12.

http://www.youtube.com/watch?v=pb-Icv2uaU0&feature=youtu.be

Vybrali jsme ty nejzajímavější momenty z rozhovoru, je to citace, i když ne doslovná:

Říct si, že střídavá výchova je nejlepší pro děti, není to úplně tak, protože narážíme na egoismus těch rodičů, kteří jdou po svém zájmu, to znamená vytváří si novou rodinu, nový vztah... Nám dospělým velice vadí, když nemáme domov, bydlet každý týden v jiném hotelu, co máme horšího, to je psanec, trest, nejhorší vždycky bylo to vydědění, vyhnání z domu...

V okamžiku, kdy dítěti bereme dospělé lidi, tak ono si chytá věci..Jakmile se dítěti začnou třást rodiče, tak ono se chytne psa, hračky (plyšáka), chytne se pokojíčku, zavře se v pokojíčku, a my najednou tomu dítěti sebereme nejenom ty sociální jistoty, mezilidský, ale i ty materiální hmotný, kterých ono se vždycky drželo... (Dítěti se rozpadne rodina a my mu sebereme i jeho pokojíček a hračky, nebo domácí zvíře. Dokonce se mluví o tom, že bychom dětem sebrali i jeho kolektiv, kamarády, dokonce ho nutili střídat školy, dítě se tak stává terčem šikany... - pozn. autora)

V okamžiku, kdy to je tak, že to dítě předává před školku nebo jinak přes třetí osobu nebo výtahem, mezi dveřmi, tak jakmile je tam jen kontaktní předání (mezi dveřmi) nebo dokonce bezkontaktní předávání, tak víme, že tito rodiče jsou naprosto nevhodní pro střídavou výchovu právě díky tomu, že tam žádná výchova není, nevznikne, bude to jenom střídání.

Jakmile se jde střídavá výchova řešit přes úřady a soudy, tak to samo o sobě je známkou toho, že tam ta střídavá výchova nebude fungovat. Že se to jde řešit přes úřady a soudy, je známka toho, že to jde tak natvrdo a tak to dře, že tam není možná dohoda. Jeroným Klimeš (Není zde myšleno soudní potvrzení dohody - pozn. autora)

Negativum střídavé výchovy je, když se to rozhodne soudem, protože je to teď móda, teď se udělaly ty biboardy, je na jich rozplakaná holčička... (aktivita extrémních otcovských hnutí - pozn. autora) musí se ale myslet na potřeby toho dítěte.. v žádném případě nepředávat dítě tak, že ho vystrčí na chodbu nebo před barák nebo dokonce předávání prostřednictvým školy, to znamená, že si nepředávají úkoly dítěte apod. To jsou negativa, krachuje to, děti samozřejmě pak v tom nechtějí být, utíkají; a co je nejhorší, když ti rodiče spolu nekomunikují, vytváří tam komunikaci jenom to dítě a to v jeho prospěch, když je dítě pak starší, pak toho zneužívá.. Malé děti potřebují jednu postýlku, jedny hračky, být na jednom místě. Andrea Michalcová

My bychom zde chtěli zdůraznit výstižnou a důležitou věc, kterou řekl pan Klimeš, jak je v článku uvedeno: Tedy vcelku jednoduchým indikátorem, že rodiče jsou vhodní pro střídavou výchovu, je fakt, že nepotřebují k této své dohodě úřady a soudy.  Jinými slovy soudně můžeme prosadit pouze to střídání. Jestli to bude výchova, záleží jen na rodičích. Úloha úřadů spočívá v tom nedovolit, aby vznikalo střídání bez společné výchovy.