Občanské sdružení Ukončení kauzy trestního oznámení na náš web

Ukončení kauzy trestního oznámení na náš web

Občanské sdružení

Dovolte nám shrnout rok starou záležitost, která byla teprve teď uzavřena. V únoru 2011 proběhl na parlamentní půdě veřejný seminář na téma střídavé péče, o kterém jsme psali zde: Seminář o střídavé péči na parlamentní půdě. Podrobněji jsme se věnovali některým z vystoupení. Zejména nás zaujalo vystoupení pana Cihláře, který se už léta na příkladu svého syna snaží dokazovat, že střídavá péče údajně může úspěšně fungovat i při jejím soudním nařízení přes odpor jednoho z rodičů a za doby trvaní konfliktů mezi nimi.

K tomu si pomáhá různými vyjádřeními a posudky OSPOD, školky, psychologů... Všechna tato vyjádření však mají jeden zásadní nedostatek. Nabízí pouze posouzení stávajícího stavu, ale nedokáží srovnat, jaký stav by byl, kdyby dítě ve střídavé péči nebylo a zda by stav nebyl třeba lepší. Nejsou také schopny předpovědět, jaký dopad bude mít současné nestabilní, střídavé výchovné prostředí na jeho charakterové vlastnosti a schopnosti navazování a udržení vztahů v dospělosti, které jsou dle mnoha odborníků nejvíce střídavou péči ohroženy a které nemusí být zjistitelné v dětském věku. Proto jsme si dovolili napsat i vlastní názor na toto vystoupení a zejména na výsledné působení takové situace na jeho dítě, o kterém sám veřejně mluvil. Pan Cihlář může mít sto pozitivních posudků od nejvěhlasnějších odborníků, ale jsou to ve své podstatě sice odborné, ale pořád jen názory lidských bytostí ovlivnitelných vlastními pocity i možným tlakem okolí, neznamenají nezpochybnitelný fakt a které mají maximálně doporučující váhu u případného opatrovnického soudu. Posudky také nemohou nijak garantovat vývoj osobnosti dítěte do budoucnosti. A v žádném případě existence takových posudků neznamená, že by kdokoliv nemohl vyjádřit názor opačný, například odvozený z veřejně známých informací o případu (jako je náš názor) a také jsme přesvědčeni, že by se dalo najít i dost jiných odborníků, kteří vydají doporučení opačné. Ostatně je zcela běžné, že se u soudu setkávají dva i více zcela protichůdné odborné posudky, obvykle každý z nich vypracovaný na žádost jiné z protistran. Pan Cihlář zřejmě neunesl, že vyjadřujeme názor na jeho rodinnou situaci, přestože on si na jejím veřejném prezentování založil celou svoji propagaci střídavé péče. Tuto propagaci mu náš článek možná poněkud naboural, ale každý, kdo veřejně vystupuje musí počítat s tím, že nemá žádný glejt na nezpochybnitelnost svého názoru názory jinými. V demokracii je zaručena svoboda slova, ke které patří volná soutěž názorů. Opačné názory tedy nelze zakázat, je možné je pouze argumentačně porazit. Toto se zřejmě panu Cihlářovi příliš nedaří (jak je vidět i v diskuzích pod jeho blogy) a bohužel se vydal špatnou cestou - pokusem o kriminalizaci opačných názorů. Neuvědomil si ale, že v okamžiku, kdy k propagaci svého názoru začal sám veřejně prezentovat vlastní rodinnou situaci, vzdal se tím vědomě (možná i nevědomě, nevíme jistě, co si od toho sliboval, když začal své příběhy sepisovat na internetu a přednášet v parlamentu) zákony zaručeného i námi respektovaného práva na ochranu soukromí v této oblasti. Dobrovolně šel tak říkajíc "se špinavým prádlem ven" a teď se diví, že se i veřejně propírá. Toto základní právo v demokracii, totiž možnost svobodně a veřejně vyjadřovat vlastní, negativní a klidně i důkazy nepodložené NÁZORY nevzal vůbec na vědomí a okamžitě pospíchal k policii žalovat na náš web (viz. trestní oznámení ZDE) a ještě se tím nezapomněl pochlubit na některých otcovských webech.

A výsledek? Dopadlo to přesně jak muselo. Prvotní trestní oznámení bylo policií vyhodnoceno negativně ve smyslu možného spáchání trestného činu, bylo odloženo a předáno na UMČ, kde bylo na návrh pana Cihlaře zahájeno přestupkové řízení s původním vlastníkem domény jedendomov.cz. Odtud bylo po prvním jednání a dokazování předáno k posouzení na státní zastupitelství. Navzdory zbožnému přání a sebejistým prohlášením pana Cihláře i se všemi jeho údajnými důkazy ani státní zastupitelství nezjistilo, že by článek vykazoval jakékoliv znaky trestného činu a spis byl tedy vrácen k dořešení na UMČ. Jak se dalo očekávat, ani před komisí UMČ se panu Cihlářovi nepodařilo dokázat, že by se jednalo alespoň o přestupek. Tříčlenná přestupková komise vydala jednomyslné rozhodnutí o zastavení řízení a panu Cihlářovi bylo uloženo uhradit jeho náklady. To vše s odůvodněním, že článek neobsahoval takové informace, které by naplnily skutkovou podstatu přestupku urážky na cti a že se jednalo pouze o subjektivní pocit navrhovatele, že jej článek uráží. Výňatek z odůvodnění rozhodnutí přestupkové komise ZDE. Jak jsme od počátku tvrdili, jednalo se pouze o drobnou faktickou nepřesnost, která neměla vliv na podstatu článku a nemohla sama o sobě pana Cihláře jakkoliv poškodit, protože vše vycházelo z jeho vlastních veřejných prezentací. Pan Cihlář se pochopitelně nevzdal práva na odvolání, takže rozhodnutí nenabylo právní moci a ani nevíme, zda se nakonec odvolal. Předpokládáme však, že ano, už jen proto, aby nemusel platit náklady řízení. Vzhledem k tomu, že údajný přestupek byl zjištěn 24.2.2011, došlo ještě před vyřízením případného odvolání k uplynutí roční lhůty na projednání přestupku a řízení bylo ukončeno. Částečně to způsobil i sám p. Cihlář navrhováním zbytečných a opakovaných výslechů svědků a "důkazů", které s případem vůbec nesouvisely. Zde musíme zmínit náš dojem, že to pan Cihlář dělal pravděpodobně záměrně, aby věc neskončila jeho ostudou, tedy zastavením řízení a uložením povinnosti zaplatit náklady řízení panu Cihlářovi. Jinak si neumíme vysvětlit, proč by už jen cca 6 týdnů před uplynutím roční lhůty navrhoval provedení dalších důkazů a zejména ještě opakovaný výslech svědka bydlícího na opačném konci republiky s vědomím, že předání spisu do tohoto města a zpět může trvat dalších několik měsíců (jak se stalo již při jeho prvním výslechu) a téměř s jistotou, že se to nemůže stihnout do konce lhůty. Jiný důvod, než záměr lhůtu "prošvihnout" nás vážně nenapadá.

Přidáváme odkaz na upravenou verzi sporného článku: napadený článek, který vše způsobil a v jehož úvodu je vysvětleno, jaké informace pan Cihlář v původní verzi článku považoval za pomluvu a urážku. Každý si může udělat vlastní názor na to, zda napadené body článku a jejich odlišnost od skutečnosti mohly pana Cihláře poškodit jinak, než na jeho egu. My jsme pevně přesvědčeni, že rozhodně ne a dosavadní průběh celé kauzy to jen potvrzuje. Současně se ale tímto ještě jednou panu Cihlářovi omlouváme za drobnou faktickou nepřesnost v bodě 2), kde byl v původním napadeném článku mylně uveden předmět probíhajícího soudního sporu, který v té době opravdu soudně neprobíhal a spory o střídavou péči se odehrávaly jen na osobní úrovni a prostřednictvím OSPODu. V žádném případě se však nebudeme omlouvat za náš názor, dle kterého současné výchovné prostředí střídavé péče při probíhajících neshodách mezi rodiči není pro dítě vhodné a může na něm do budoucna zanechat negativní následky. Nedávno jsme také zaznamenali velmi trefné vyjádření jednoho renomovaného odborníka, což nás v našem názoru jen utvrdilo a který prohlásil, že střídavá péče by v žádném případě neměla být nařízena tam, kde současně není zajištěno, že bude probíhat kromě střídání i společná výchova. A to je v prostředí takového konfliktu a špatné komunikace mezi rodiči v podstatě vyloučeno a mělo by to být pro soudy automaticky jasnou "kontraindikací" nařízení střídavé péče ve všech podobných případech. Odborník dále prohlásil, že v takových případech neprobíhá nejen společná výchova, ale v mnoha oblastech života vlastně žádná, protože každý týden dítě slyší něco jiného a díky rovnoměrným intervalům střídání výchovného režimu nemá šanci preferovat nějaký způsob chování a stává se tak rozpolcenou osobností.

Pan Cihlář si z celé kauzy pro příště může vzít ponaučení, že není možné v demokratické zemi komukoliv zakazovat vyjadřovat se k jím veřejně prezentovaným informacím a že pokud on sám veřejně řekne A, může k tomu kdokoliv a také veřejně říci i B.

Někteří z čtenářů možná na otcovských webech zaznamenali různá silácká vyjádření o "několika běžících trestních oznámeních" na web jedendomov.cz. Abychom věc uvedli na pravou míru, těch "několik" trestních oznámení znamená, přeloženo do čísel = 2. Jedno z nich od pana Cihláře dopadlo neslavně, viz. výše a to druhé  iniciované ("shodou okolností" známým p. Cihláře), Petrem Voráčem a vedené proti předsedovi občanského sdružení Pavlu Pešanovi, bylo před několika dny ukončeno taktéž zamítnutím, přičemž v tomto případě se věc stihla i včetně odvolání. Žádné jiné trestní oznámení vůči webu jedendomov.cz nikdy neexistovalo a obě falešná obvinění byla odložena jako neopodstatněná. Nevylučujeme samozřejmě, že v budoucnu opět některý z otců neunese opačné názory a opět se pokusí podobným způsobem obtěžovat tvůrce webu, s tím však počítáme jako s nutnou daní za naši oponentní činnost, která je některým radikálním otcům trnem v oku. Současně nás to však utvrzuje v přesvědčení, že dobře argumentujeme proti jejich radikálním názorům a povzbuzuje nás to k další činnosti.

Děkujeme zde všem za vyjádřenou podporu a poskytnutou pomoc v této záležitosti, čehož si velmi vážíme!

tým JedenDomov.cz