Legislativa Vysvětlení aneb Zkušenost dětí je víc než názor pana Cihláře

Vysvětlení aneb Zkušenost dětí je víc než názor pana Cihláře

Legislativa

Před pár dny jsme na našich stránkách zveřejnili článek "Zkušenost dětí je víc, než názor pana Cihláře". Jednalo se o běžný komentář k příspěvku pana Cihláře na semináři o střídavé péči, jinak  jím nebylo myšleno nic osobního. Tím to ale neskončilo...

 Panu Cihlářovi se nelíbilo, že píšeme o něm a přestože ve svých článcích a diskusích je velmi osobní, zřejmě neunese jiný názor než svůj vlastní. Napsal nám, že žádá okamžité stažení článku (později dokonce zastavení celého webu!). My jsme odpověděli, že nechceme nikoho poškodit a jestli se některé informace liší od pravdy (i když jsme vycházeli jen z veřejných informací, které často prezentuje sám pan Cihlář) nebo si nepřeje některé informace zveřejňovat, ať nám dá vědět a můžeme to vyřešit. Lidé se přece vždycky domluví. Naše odpověď ale byla zbytečná, protože pan Cihlář na ni ani nečekal a bez rozmyslu rovnou šel podat trestní oznámení. O tom jsme se dozvěděli až večer. Velmi nás to překvapilo, protože na takové jednání opravdu nejsme zvyklí. Až z trestního oznámení, které pan Cihlář zveřejnil na jiných webech, jsme se dozvěděli, co mu vlastně vadí. Byly nám vytýkány tyto údajně lživé informace:

1) že neprobíhá žádné vzájemné předávání informací mezi rodiči ani žádná jiná komunikace

2) že probíhá neustálý soudní spor mezi rodiči o zrušení střídavé péče

3) že syn pana Cihláře díky střídavé péči nevyrůstá zdravě

Tyto věci jsme si odvodili z informací, které jsou publikovány na internetu i samotným panem Cihlářem. Domluva není možná, což nás velmi mrzí. Pan Cihlář odmítl i námi nabídnutý tefonický rozhovor i osobní schůzku. Protože jsme nevěděli, jak nepřesné a hlavně poškozující jsou tyto informace, snažili jsme se je co nejvíce ověřit. To se podařilo a získali jsme informace z důvěryhodného a dobře informovaného zdroje, který si však nepřeje být jmenován. Dle našeho zdroje je tedy situace taková:

1) Opravdu neprobíhá standardní vzájemná komunikace rodičů tak, jak by v běžném životě a zvlášť při střídavé péči probíhat měla, tzn. při předávání dítěte se rodiče aspoň pár větami domluví, co bylo, jak se dítě mělo, co má druhý rodič udělat, zařídit., v případě potřeby např. i nějaká e-mailová komunikace. Určitá forma komunikace sice probíhá, většinou ve formě jednostranných útoků, strohých oznámení nebo vzájemného obviňování, což opravdu nelze nazvat komunikací rodičů v zájmu dítěte. Tato "komunikace" probíhá pouze po e-mailu a SMS, osobní kontakt není téměř žádný, dokonce ani při předávání dítěte. Málokdy se tato "komunikace" týká běžných informací o dítěti a domlouváním bychom to rozhodně nenazývali.

2) Neprobíhá soudní spor přímo o zrušení střídavé péče, v tomto bodě jsme opravdu mylně interpetovali dostupné informace. Avšak jeden z rodičů se střídavou péčí nesouhlasí, druhý na ni tlačí za každou cenu a spor mezi rodiči tedy probíhá stále, byť ne soudně. To však neznamená, že je situace klidná, v současné době, tj.únor 2011, probíhá již cca 1 rok i soudní řízení "o výkon rodičovské zodpovědnosti", a to na návrh pana Cihláře. Tady citujeme pana Cihláře, opět z internetu, ze září 2010: Kdyby mi bývalá žena chtěla syna po 3 letech fungování střídavé péče a navzdory doporučení sociálky, aby tato pokračovala, vzít?  Soud mám již velmi brzy.

3) Pan Cihlář si myslí, že jeho syn vyrůstá zdravě a střídavá péče mu svědčí. Na žádost otce vyslovil tento názor i OSPOD. Náš názor je, že dítě vyrůstající ve střídavé péči při konfliktech rodičů zdravě nevyrůstá. A náš názor sdílí i náš informovaný zdroj. Jak je to doopravdy, se dozvíme až za několik let.

Protože náš zdroj považujeme za zcela důvěryhodný, článek jsme se rozhodli s menšími úpravami vrátit zpět. Za původní nesrovnalosti ve článku se tímto panu Cihlářovi ještě jednou omlouváme, jsme však přesvědčeni, že původně uvedené, byť lehce nepřesné informace jej nemohly žádným způsobem poškodit. A to proto, že skutečná podstata našeho komentáře, tedy že konflikt rodičů stále trvá, platí beze změny a taktéž beze změny je i náš názor na nevhodnost takového způsobu výchovy pro dítě. Níže uvádíme revidované znění článku:

 

Zkušenost dětí je víc, než názor pana Cihláře

 

Na semináři v Poslanecké sněmovně vystoupili 3 otcové se svými příspěvky. Příspěvek pana Hodiny podrobněji rozebíráme zde: http://www.jedendomov.cz/legislativa/84-seminar-o-stridave-peci-v-parlamentu

S dalším příspěvkem vystoupil pan Petr Cihlář z Brna.

 Byli jsme zvědaví, zda vyjímečně neřekne něco nového. Ale opět nezklamal. Opět mluvil o tom samém, o čem mluví pořád a o čem je i většina jeho článků. Totiž o sobě.

Nevíme, jak někdo může napsat tolik článků a pronést tolik řečí a všechny jen o sobě. Pan Cihlář to umí. A nezklamal ani v Parlamentu. Měl na to téma dokonce připravenou prezentaci. Pan Cihlář bere sebe a svůj případ jako důkaz toho, že střídavá péče funguje i při velmi špatném vztahu mezi rodiči. Cituji:

Během vyhrocené rozvodové situace docházelo mezi rodiči k neshodám ohledně péče o dítě , ke konfliktům, vzájemnému napadání, obviňování z týrání a domácího násilí. U sporů rodičů často asistovala policie. Otec byl na měsíc z domu vykázán, matka potrestána přestupkovou komisí.

OSPOD: Od doby posledního jednání nedošlo mezi rodiči k dohodě. Situace v rodině je vypjatá.

Pana Cihláře osobně neznáme, ale to není ani potřeba, aby každému rozumnému člověku došlo, že tady střídavá péče asi v pořádku nebude. Nakonec to pan Cihlář dokazuje v téměř každém svém článku, často naplněným nenávistí k bývalé ženě. Jsem lepší rodič, jsem klidný rozumný... Otázkou také je, zda tady nefunguje střídavá péče jako předstupeň k výhradní péči. Chtěl bych dosáhnout svěření syna do své péče, protože jsem dostatečně osvědčil, že jsem lepším a vyzrálejším rodičem, než jeho matka. Dohlédnu ale na to, aby široký styk zůstal zachován.

Je to jedna z modelových situací, kde by podle našeho názoru střídavá péče neměla být v žádném případě nařízena. Popírá všechny předpoklady pro úspěch střídavé péče a jejího dobrého vlivu na dítě. Dítě lítá mezi dvěma úplně odlišnými světy, kde týden slyší, že maminka je špatná a druhý týden, že je špatný otec. I když třeba ne takto přímo. Komunikace mezi rodiči je velmi špatná, bylo by podle nás snad i lepší, kdyby neprobíhala vůbec, o domlouvání rodičů o věcech týkajících se dítěte se nedá mluvit. Ono je celkem jedno, ze které strany dochází k problémům více a ze které méně, střídavá péče v pravém svém smyslu tady nemůže fungovat. Mezitím probíhá neustálý  spor mezi rodiči o střídavou péči. O tomto jsme podrobněji psali tady: http://jedendomov.cz/uvod/77-pokracovani-stridave-pece  Syn pana Cihláře je ještě malý, nechodí ještě do školy a střídavá péče probíhá už tři roky, tedy asi od 2,5 roku dítěte!! Nechceme ani domyslet, jaké to pro dítě bude mít následky. A co až začne chodit do školy a dále nebude probíhat téměř žádná komunikace mezi rodiči? Nechtěli bychom být učiteli takového dítěte.

Pan Cihlář má jistě pravdu, že i v tak zoufalé situaci střídavá péče funguje. Jak také jinak, když jsou přesné intervaly nařízeny soudem a ani jednomu rodiči nic jiného nezbývá než dítě prostě předat. Takže ano, funguje, ale pouze co do fyzického smyslu, ve smyslu skutečného přemisťování dítěte z místa na místo. O skutečném naplňování smyslu střídavé péče, kterým je zachování zdání úplné rodiny pro dítě a co nejmenší traumatizace dítěte rozvodem rodičů, nemůže být ani řeč. Čí zájem je tady tedy naplňován, dítěte nebo otce?

Dále případ pana Cihláře potvrzuje i fakt, že nařízením střídavé péče v konfliktní situaci se spory mezi rodiči nezmenší, ale naopak prodlouží a prohloubí, třeba i jen o ten boj o střídavou péči a věcí s ní sopuvisejících. A soudy a OSPOD mají o to víc práce.

Na semináři pan Cihlář také zmínil oddělení péče o dítě, které mu střídavou péči, samozřejmě na jeho žádost, doporučilo a nedávno doporučilo její pokračování i přesto, že samo konstatuje, že konflikty mezi rodiči stále trvají. Jedná se o OSPOD Brno - jih. Pisatel tohoto článku se ještě nesetkal s žádným jiným oddělením péče o dítě, které by tak viditelně nadržovalo jednomu rodiči jako je to právě OSPOD Brno - jih. I když jim nechceme křivdit, samozřejmě nevíme, nakolik tady zafungovaly jejich sympatie k otci a nakolik např. snaha raději vyhovět rodiči, který svoje zájmy hájí agresivněji.

Skutečně čistě náhodou máme s tímto oddělením péče o děti i osobní zkušenost, resp. osobní zkušenost jedné spolupracovnice našeho webu. A víme, že není sama. Cituji:

Došlo u nás k rozvodu, malé dítě, první soud, nic zvláštního. Poprvé v životě jsem byla předvolána na OSPOD na schůzku před soudním jednáním. Paní soc.pracovnici jsem viděla poprvé v životě. Mého manžela samozřejmě také neznala. Okamžitě po vstupu do místnosti mě zarazilo, s jakým odporem na mě hleděla. Ihned mi bylo jasné, že je proti mně a to ještě nedošlo k žádnému rozhovoru. Což se potvrdilo i u následujícího soudního jednání, kde díky neuvěřitelné souhře náhod nedostala tato paní prostor, mi uškodit. Přesto bylo evidentní, jak moc fandí otci, což nijak nezakrývala, ani po soudu, kdy mu šla soukromě radit a podávat informace. Po této zkušenosti jsem už na nic nečekala a změnila trvalé bydliště. Zvažovala jsem podání stížnosti, nakonec jsem to nechala být. Můj případ se stal dost dlouho před případem pana Cihláře, ale zrovna na něm vidím, že jsem to měla tenkrát udělat a jedno dítě mohlo vyrůstat v klidu. Moje dítě už je teď  docela velké, ale dítě pana Cihláře má celé dětství prožité tímto způsobem ještě před sebou.

 Pan Cihlář měl prostě velké štěstí, že narazil  zrovna na podobnou soc. pracovnici a náhodou také na soudce fandícího střídavé péči za každou cenu. Nebýt toho, tak jedno dítě mohlo vyrůstat v klidu. Netušíme, co předtím v té rodině bylo a u kterého z rodičů by dítěti bylo lépe. Rozhodně se ale nemělo rozhodnout o střídavé péči!

Pan Cihlář stále tvrdí, jak je jeho dítě ve střídavé péči šťastné. Osobně na 5-letém synovi pozoruji, že až 3. - 4. den po týdnu se ženou se začíná chovat trošku jinak... A za tři dny jde zase k matce a zase si 4 dny zvyká. Je potřeba si ale uvědomit, že dítě je ještě malé a zažívá střídavou péči od tak nízkého věku, že si nic jiného ani nepamatuje. Těžko to může zhodnotit. Malé děti berou věci tak, jak jsou jim předkládány a kvůli nedostatku jiných zkušeností si myslí, že tak, jak žijí, je to normální a v pořádku, proto ani nemusí protestovat. (Takto to berou např. i malé týrané děti.)  Syn pana Cihláře to bude moci zhodnotit až v dospělosti tak, jako to zhodnotili i další lidé, kteří něco takového prožili. Doufám, že se tohoto hodnocení všichni ve zdraví dožijeme a výpověď tohoto dítěte budeme moci zařadit na náš web, třeba zrovna do tohoto článku, který by měli číst i dámy a pánové poslanci ještě před hlasováním: http://jedendomov.cz/uvod/68-stridava-pece-ocima-deti

Tedy ne že bychom to tomu dítěti přáli. Přejeme mu, aby přesto, co musí zažívat, vyrostlo ve vyrovnaného člověka a budeme mu držet palce, ať se mu to podaří a ať se v budoucnu na našem webu neobjeví. Bohužel pravděpodobné to moc není. Zatím mluví jeho hlasem lidé ve výše uvedeném článku. A nepochybujeme, že jejich rodiče, nebo alespoň jeden z nich, byli také přesvědčeni, že jejich dětem střídavá péče vyhovuje.

Pane Cihláři, zkušenosti dětí jsou více, než názor rodiče....

                                                                                                                                        autor: Paulus

 Na závěr dovolte ještě poznámku o svobodě projevu. Pan Cihlář svobodně pronesl svůj projev  na veřejném semináři o střídavé péči, svobodně také prezentuje svoji verzi průběhu sporu o výchovu svého dítěte v blogu a diskuzních fórech na internetu a nikdo mu to nemá za zlé, protože to patří k demokracii. Musí však také počítat s tím, že na takové veřejné prezentace má kdokoliv právo veřejně reagovat a také veřejně vyslovit i vlastní názor, byť neodpovídá jím prezentované verzi. Toto je nezpochybnitelně zaručeno listinou základních práv a svobod. Přitom na webech, kde se pan Cihlář a ostatní obhájci otcovských práv prezentují, se to jen hemží útoky proti úřadům, konkrétním úředníkům i konkrétním osobám, nemluvě o útocích na náš web. Tím se však rozhodně nenecháme odradit a dále budeme poskytovat pohled na střídavou péči z té negativní strany. Ale děláme to a budeme dělat i nadále převážně v obecné rovině, není naším cílem oponovat konkrétním lidem. Tento článek je výjimkou, protože je komentářem ke konkrétnímu veřejně prenzentovanému příběhu. Děkujeme za pochopení,

redakce JedenDomov.cz