Legislativa Jiří Oliva k novele zákona o rodině

Jiří Oliva k novele zákona o rodině

Legislativa

Poslanec Jiří Oliva  (TOP 09 a Starostové) k novele Zákona o rodině 

 Poslanec Jiří Oliva  chce na nadcházející schůzi poslanecké sněmovny zaujmout kritický postoj k novele zákona o rodině, předkládané poslancem Pavlem Staňkem (ODS) a to zejména v první části návrhu, který řeší střídavou péči o dítě po rozvodu rodičů...

  Novela  má zajistit, aby soud, který až dosud může svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy, by podle nového návrhu de facto tak učinit musel v případě způsobilosti obou rodičů.

„Předložený navrhne pro mne velmi problematický a to z několika důvodů. Jednak se snaží zavázat soud k určitému rozhodnutí, což podle mého názoru do jisté míry snižuje jeho nezávislost. Současné znění § 26 zákona o rodině umožňuje soudu zhodnotit potřeby dítěte, ale také možnosti obou rodičů, byť jsou k výchově způsobilí a mají o ni zájem. I přes tento zájem mohou být podmínky u některého z rodičů velmi problematické, např. pozdní příchody z exponovaného zaměstnání, služební cesty, zdravotní problémy atd. Toto riziko je větší ze strany otců, ale může se týkat i zaměstnané matky. Proto musí mít soud neomezenou možnost tyto věci posoudit a nemůže být předem zavazován k tomu či onomu rozhodnutí.“

Jiří Oliva dále poukazuje na to, že hlavním problémem výchovy dětí po rozvodu není soudní rozhodnutí, či znění zákona. Hlavním problémem bývá vzájemná domluva rodičů, která je vždy pro dítě nejpřijatelnější. „Jestliže jsou rodiče schopni domluvy, pak může střídavá péče fungovat i bez příslušné změny zákona. Bohužel, lidé se rozvádějí především proto, že se domluvit nedokážou. Dítě se pak snadno může stát prostředkem k vyřizování vzájemných účtů a střídavá péče tento problém rozhodně nevyřeší.

Navržená novela by bezpochyby vyrovnala práva obou rodičů, nicméně je otázkou, jestli ne na úkor dítěte. „Když si představuji, jak si dítě každý týden balí kufřík a stěhuje se do druhého domova, jak se orientuje kde má věci do školy, kolečkové brusle, lítačku na tramvaj, svého plyšáka, zda u mámy, nebo u táty… Jsem přesvědčen, že domov má mít dítě jen jeden.  Jeden pokoj, jednu školu, jedny spolužáky.

Jiří Oliva uvažuje, jak by se chovali rodiče v případě, že by střídavá péče spočívala v tom, že dítě bude na jednom místě a střídat se u něho budou rodiče. „Jsem přesvědčen, že kdyby si měl jeden z rodičů na týden sbalit věci a přestěhovat se za dítkem, jeho zájem o tento druh péče by pravděpodobně rychle ochladl. Dítě však chce takové situaci vystavit.“

Z uvedených důvodů bude Jiří Oliva prosazovat zachování současného znění § 26 zákona o rodině.