Diskuzní fórum
Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Řádná příprava na styk s druhým rodičem
(1 prohlíží) (1) Host

TÉMA: Řádná příprava na styk s druhým rodičem

Řádná příprava na styk s druhým rodičem 4 roků, 10 měsíců #1073

Prosím o názor. Ve většině rozsudků se stanovením výlučné péče (pro zjednodušení budu psát z pozice výlučné péče matky) se praví, že matka je povinna dítě na styk řádně připravit.
Prosím o vysvětlení tohoto pojmu a zodpovězení následujících otázek:
1. Co je to psychická příprava na styk s druhým rodičem? Znamená, že matka by měla působit na dítě tak, aby se styk uskutečnil pro dítě co nejvíce v pohodě, případně se na něj i těšilo? Je součásti psychické přípravy na styk i rozvoj pozitivního vztahu dítěte k otci?
2. Co je součástí materiální přípravy? Je matka povinna poskytnout veškeré vybavení dítěte, které dítě používá v rámci její domácnosti i pro využití v době styku s otcem? Vycházím z toho, že toto vybavení je pořízeno společnými prostředky s využitím výživného od otce, tudíž by bylo nelogické, kdyby otec vybavení, např. lyže, prostřednictvím výživného spolufinancoval a nesměl je s dítětem používat, nebo dokonce musel pořizovat jiné. Rovněž by matka měla poskytovat k využití i vybavení, které dítě získalo darem od třetích osob, neboť to je ve vlastnictví dítěte a matka jej pouze spravuje. Je tomu tak?
3. Je otec oprávněn požadovat od matky zakoupení určitého vybavení pro běžnou aktivitu, např. vybavení k moři jako boty do vody, brýle, šnorchl z poskytnutého výživného?
4. Jak reagovat na situaci, kdy matka odmítne dát s sebou pro dobu s otcem dětem bábovičky na písek s odůvodněním, že se jedná o její osobní majetek?
5. Je otec povinen poskytovat vybavení dítěte, třeba snowboard, který koupí za své peníze nad rámec výživného, tedy nikoliv z prostředků obou rodičů, ale pouze svých, rovněž pro dobu pobytu dítěte u matky? Dle mého názoru tato povinnost neexistuje, samozřejmě dobrovolně to otec poskytovat může.
6. Kdo je právně odpovědný za škodu na vybavení v době péče otce, kterou otec nezavinil ani osobně, ani zanedbáním dohledu na dítě, kupř. pokud někdo vykrade na horách uzamčenou lyžárnu a ukradne lyže dítěte? Je otec povinen škodu nahradit nebo se na náhradu škody pohlíží jako na mimořádný výdaj matky, který by mělo plně pokrývat výživné hrazené matce?

Uvítám, když se k problematice vyjádříte, myslím, že dost rodičů tyto problémy řeší a jsou zdrojem konfliktů. Prosím o odpovědi v situaci, kdy mezi rodiči nedojde k dohodě, čím by se měli řídit. Pokud se dohodnou, problém samozřejmě neexistuje.
Děkuji za názor.

Re: Řádná příprava na styk s druhým rodičem 4 roků, 10 měsíců #1079

  • editor
  • NEPŘIPOJEN
  • Příspěvky: 266
O tom, co je to příprava dítěte na styk, se tady už nějaké diskuse vedly. Přitom přesný popis přípravy dítěte není nikde obsažen. Vycházíme tedy ze zdravého selského rozumu, nejen našeho, ale i dalších odborníků, se kterými jsme tuto otázku probírali. Příprava dítěte znamená zajistit, aby dítě k druhému rodiči odešlo, styk se uskutečnil a aby dítě mělo běžné materiální potřeby pro dobu styku. Zároveň je potřeba upozornit, že povinnost připravit dítě na přechod k druhému rodiči nenáleží jen rodiči pečujícímu, ale i rodiči druhému, který zase zajišťuje normální návrat dítěte zpátky domů, a to i s věcmi dítěte, které se vrací nepoškozené kromě běžného opotřebení.

1) Psychická příprava spočívá v zajištění, aby dítě odešlo a styk se mohl uskutečnit. Matka by neměla dítě od styku cíleně zrazovat. Na druhou stranu toto působení na dítě se odehrává v závislosti na jeho věku a situaci. Není možné dítě nutit a násilím ho strkat za dveře, když nechce. Řešením pak ale jistě není prosté zamezení styku, ale řešení situace s pomocí psychologa a OSPODu, případně soudu - úprava styku. Že se dítě bude na styk těšit, to opravdu není v moci matky.

2) Matka je povinna poskytnout běžné vybavení a potřeby dítěte - oblečení, hygienické potřeby, léky. Mezi běžné vybavení nepatří jídlo, pití, většinou ani hračky. Názory na konkrétní věci se liší, záleží na situaci. Ale máte pravdu, věci, které dítě má doma a chce si je vzít s sebou a u otce je používat, by matka měla dítěti dát.

3)Podle našeho názoru otec není oprávněn toto požadovat. Výživné slouží k zajištění běžných potřeb dítěte a vybavení k moři mezi ně nepatří. Tyto věci, které dítě nemá a otec si naplánuje jejich používání, je jeho věc a měl by je dítěti zajistit, případně si je pak může nechat pro dítě u sebe.

4)Vámi popisovaná situace je legrační. Neumím si představit, že by se rodiče kvůli bábovičkám dohadovali. To, že matka odmítá dítěti bábovičky dát, není dobře, ale na druhou stranu, otec, který myslí pravidelný kontakt s dítětem vážně, by měl mít takové věci pro dítě u sebe připraveny. Opět se jedná o věci nad rámec běžných potřeb.

5)Souhlasíme s vámi. Otec, který koupil dražší věc nad rámec výživného, sám rozhoduje, jak bude s věcí naloženo. Matka nemá právo po něm věc požadovat. Ovšem v zájmu dobrých vztahů nejen s matkou, ale i dítětem, by bylo dobře věci dítěti poskytnout. Umím si představit, že dítě by asi nechápalo, proč mu jeho věci otec nechce vydat.

6)Tato otázka je složitá. Probereme ji ještě s našimi právníky. Zatím podle našeho názoru se určitě nejedná o mimořádný výdaj matky. V době styku je za věci dítěte odpovědný otec. Pokud věc je zničena, otec by ji měl nahradit. Jestli dojde k odcizení věci, což se může stát, otec by měl podat trestní oznámení, společně s dalšími majiteli odcizených věcí ve společných prostorách. Pokud tak prokáže, že ke ztracení věci nedošlo jeho zaviněním, že věci byly řádně zajištěné, matka po něm nemůže požadovat náhradu. Poté, co majitelé ukradených věcí obdrží nějakou náhradu, např. od chyceného pachatele, otec ji pak matce předá.

Protože přesné vymezení rozsahu přípravy dítěte na styk není nikde stanoveno, je ve sporných případech na uvážení soudu, který věc posoudí podle konkrétních okolností každého případu.
Nejspornější otázkou zůstává psychická příprava dítěte. K tomuto se vyjádřila i Mgr. Hana Langhansová z Ligy lidských práv: www.viaiuris.cz/index.php?p=msg&id=40
Následující uživatel poděkoval: MultiOtec

Re: Řádná příprava na styk s druhým rodičem 4 roků, 10 měsíců #1082

ad1) souhlas, máme podobný názor, mírná odlišnost je v tom, že by matka (rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče), měla aktivně dítě ke styku s nepečujícím rodičem motivovat. Nepečujícímu rodiči není povinnost řádné přípravy uložena, přesto považuji za logické, aby konal obdobně.

ad2) souhlas, až na ty hračky, zde při vynechání této "základní" materiální potřeby dítěte se otevírá právě diskuse o tom, co tedy je hračka a co už ne, jestli kopací míč je hračka nebo sportovní potřeba, apod. Navíc právě fakt dát dítěti s sebou oblíbenou hračku patří i do psychické přípravy.

ad3) zde se zcela shodneme, jsem téhož názoru, nikoliv kvůli tomu, že moře není běžná potřeba, ale že tuto výbavu na běžnou potřebu dítě u matky nemá, takže to je důvod, proč by otec neměl mít právo diktovat matce, co za výživné pořídí, to je její kompetence. Pokud to ale jednou pořídí, měla by to poskytnout, tj. i vybavení k moři.

ad4) vy si to nedovedete představit, ale já to zažil na vlastní kůži. Jakékoliv selektivní vyjímaní předmětů dětí určitého charakteru z povinnosti poskytnout je pro styk s druhým rodičem je zdroj konfliktů a hlavně nemá právní ukotvení, protože veškeré předměty sloužící dětem byly pořízeny s přispěním výživného, tedy i bábovičky. Zásadně ale nesouhlasím s vaším názorem, že bábovička není běžná potřeba dítěte. Prostě je (samozřejmě nemyslím puberťáka).
Rozumný pečující otec si pořídí takové vybavení, aby byly prostředky využity efektivně. Takže nějaké bábovičky pořídí, nějakou si může dítě vzít od maminky. Ale pořizovat dvoje lyže, dvě kola a další věci, které se ve zdvojeném množství nevyužijí efektivně, je v neprospěch dětí, ušetřené peníze se dají využít pro děti jinak, ať už na spoření nebo jiné zážitky.

ad5) bez výhrad souhlas.

ad6) zde se taky ve stanoviscích velmi blížíme, kromě náhrady zničené věci. Věci se prostě opotřebovávají a občas zničí. Pokud to není úmyslné nebo nedbalostí otce, mělo by to být považováno za běžné dokončení opotřebování věci. Při jiném pojetí to pak svádí k poskytnutí věcí na hranici zničení a při jejich "dodělání" v péči otcem požadování náhrady zakoupením zcela nové věci. Opět osobní zkušenost, jak si matka chtěla vylepšovat rozpočet.

Každopádně děkuji za tentokrát poměrně zasvěcený a užitečný výklad.

Re: Řádná příprava na styk s druhým rodičem 4 roků, 10 měsíců #1088

  • editor
  • NEPŘIPOJEN
  • Příspěvky: 266
Děkuji.
Ono je to těžké, výklady mohou být různé a konečné slovo má proto vždy soud.

Máte pravdu, že pořizování dražších věcí dvakrát je zbytečné. Umím si ale představit situaci, kde je konflikt tak vyhrocený, že nic jiného nezbývá než to opravdu dvakrát pořídit.

S těmi zničenými věcmi je to opět těžké. Mohou se stát případy, jak popisujete vy. Matka, která pak požaduje náhradu, by měla doložit, že věc nebyla za hranicí opotřebování.
Naopak zase my jsme se setkali s případem, kdy dítě šlo k otci v botech za 1200 kč - jednalo se o zdravotní boty kvůli dětské noze - a vrátilo se ve zničených. Matka měla schovaný účet a po otci náhradu požadovala.

On opravdu každý případ může být jiný. Nejlépe je se domluvit nebo kde se tuší problémy, raději nechat podrobnosti uvést do rozsudku.
Následující uživatel poděkoval: MultiOtec

Re: Řádná příprava na styk s druhým rodičem 4 roků, 9 měsíců #1138

  • Zuza
  • NEPŘIPOJEN
  • Příspěvky: 32
Paní Hana Langhasová to vyjadřuje naprosto přesně víceméně si dovoluji odcitovat právní vyjadření přípravy. "Přípravou na styk bývá označován plán navykacího režimu podle § 273 odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu. Je-li to v zájmu dítěte, může soud stanovit plán navykacího režimu tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním. Soud si zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání takového navykacího režimu. Zpravidla bývá tento navykací režim vykonáván v nějakém odborném zařízen, může to být ale i na pracovišti orgánu sociálně-právní ochrany dětí či u psychologa. Pod dohledem a vedením odborníka dochází postupně k obnově narušených vztahů mezi dítětem a rodičem a to ideálně tak, aby dále mohl styk probíhat bez asistence (je-li to možné a v zájmu dítěte). Pokud je takováto příprava pouze doporučena např. ze strany OSPOD, vymahatelná není, pokud o ní však OSPOD či soud rozhodně (dle § 273 odst. 2 písm. b) OSŘ samozřejmě jedině soud), pak je toto vymahatelné stejně jako každé jiné rozhodnutí. " Tedy z toho je patná obecnost a nedostatečnost výkladu. Obecně pokud se budete zajímat na OSPODu jaká je definice přípravy může se Vám dostat i takovéto odpovědi budu citovat vedoucího OSPOD jednoho městského obvodu "Tak zvaná příprava na styk spočívá v tom, že ten rodič, který dítě na styk připravuje, mu vysvětlí, že dítě má i druhého rodiče, který ho má rád a který se na něj těší. Pokud dítě druhého rodiče odmítá, měl by pomoci odborník, neboť každý rodič má právo na styk se svým dítětem." Tedy vlastně nic spíše pejorativní význam na činnost rodiče mající dítě v péči, když se to hodí.

Re: Řádná příprava na styk s druhým rodičem 4 roků, 9 měsíců #1143

Zuza napsal:
Paní Hana Langhasová to vyjadřuje ....

To je psychologická řádná příprava navíc v situaci vztahové patologie. Ale připravit na styk je povinen i rodič v situaci, kdy jsou vztahy nevyhrocené a děti mají dobrý vztah k oběma rodičům, což je podle mě častější případ.
Moderátoři: admin, editor
Čas pro vytvoření stránky: 0.39 sekund