Diskuzní fórum
Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Úprava péče po rozchodu rodičů
(1 prohlíží) (1) Host

TÉMA: Úprava péče po rozchodu rodičů

Úprava péče po rozchodu rodičů 5 roků, 1 měsíc #1069

Považuji za užitečné se vyjádřit k samému počátku nesmyslných bitev o děti.

Dle mezinárodních dohod, Úmluvy o právech dítěte, Ústavy a dalších právních norem a judikátů mají oba rodiče po rozchodu absolutně stejná práva, ať se jedná o manžele nebo jen žijící na hromádce (dokonce i v případě, kdy jeden z partnerů je v manželství jiném!). Je absolutně nepřípustná jakákoliv diskriminace z pohledu pohlaví rodiče. Zákon v paragrafech týkajících se úpravy péče ani pojem matka či otec nepoužívá, ale zásadně pojem rodič.

Základem je právo obou rodičů vychovávat své děti a naplňovat svou rodičovskou odpovědnost a právo dítěte na výchovné působení obou rodičů.

Nikdo si nemůže osobovat právo svévolně zkrátit práva druhého rodiče a dětí bez pravomocného soudního rozhodnutí. Což matky ve velké míře činí. Navíc zákon o rodině neumožňuje ani soudu omezit styk s kterýmkoliv rodičem, s výjimkou prokázaného zájmu dítěte, ale má povinnost styk upravit, pokud to poměry vyžadují, což není totéž co omezit.

Mělo by být naprosto samozřejmým pravidlem, že v případě, že se jeden z rodičů obrátí na soud se žádostí o předběžné opatření na úpravu styku s dítětem po rozchodu (nikoliv omezení), že by mu soud musel vyhovět až do míry rovného podílu péče obou rodičů a tím zabránit svévolnému pošlapávání práv rodiče a dítěte do rozhodnutí ve věci. V okamžiku podání návrhu na toto předběžné opatření není možné kvalifikovaně posoudit zájem dítěte, tudíž jakékoliv omezení styku bez prokázání zájmu dítěte v průběhu řízení ve věci samé je protiústavní.

Navíc tento postup, povinná úprava na žádost poškozovaného rodiče, by velmi akceleroval rodiče, kteří chtějí získat děti do své výlučné péče, aby urychlil proces dokazování snížení rodičovské odpovědnosti toho druhého, nízkého dosavadního podílu na péči, fyzického či psychického násilí a dalších dokladech snížené výchovné způsobilosti. Navíc poškozený rodič by v návrhu na takové první PO navrhoval pouze takovou míru styku, kterou je schopen skutečně fyzicky realizovat. A tím by se velmi vyjasnily pozice obou rodičů.

Praxe je ovšem taková, že soud nevyhoví, a to ani v případě, kdy poškozený rodič doloží pošlapávání těchto práv řadou i nepříbuzných svědků, elektronickou komunikaci s druhým rodičem a dalšími. Přitom pro nařízení PO stačí osvědčení skutečností, tedy v kontextu věci zda lze považovat daná tvrzení za pravděpodobná, dokazování se neprovádí. Tolik argumentovaná potřeba prokázání naléhavosti nařízení PO je v těchto případech systémově jasná, jedná-li se o riziko poškození ústavních práv dětí a prejudikaci rozhodnutí ve věci díky svévolnému omezování kontaktu dítěte s jedním rodičem, s důsledky obtížně napravitelnými (na to jsou judikáty), pak naléhavost lze považovat za prokázanou.

Díky této počáteční deformaci (strpění omezování ústavních práv rodiče i dětí) získá rodič usurpující si práva podstatnou výhodu a motivaci spor vyhrocovat a prodlužovat - nemá motivaci k dohodě, ale k prodlužování tj. prejudikaci svého pohledu na úpravu péče. Tohle považuji za jedno z nejhorších v opatrovnických sporech.

Re: Úprava péče po rozchodu rodičů 5 roků, 1 měsíc #1077

  • editor
  • NEPŘIPOJEN
  • Příspěvky: 266
Právo dítěte na výchovu obou rodičů je jedním z práv dítěte, ale ne právem jediným. Děti mají více práv, vy to jistě dobře víte. Stejně tak zásadou při rozhodování o dětech je zájem dítěte, který je na prvním místě. Přesné stanovení, co je zájem dítěte, neexistuje. Není to ani možné, protože zájem každého dítěte se může lišit. Určitě neplatí, že v zájmu všech dětí je jedna jediná věc, kdyby to tak bylo, o dětech by rozhodoval automat. Zájmem dítěte je v podstatě soubor jeho potřeb,a dítě má právo na jejich naplnění. Jedná se o potřeby fyzické, psychické, sociální a další, odvíjející se od věku dítěte, jeho povahy, osobnosti, zájmového zaměření a dalších. Je proto na soudu, aby dítě poznal, jeho potřeby pochopil a rozhodl o rodinné situaci tak, aby byly co nejlépe naplněny. Naplnění zájmu dítěte je přitom prvním hlediskem při jakémkoliv rozhodování o dítěti.

Nevím, co myslíte svévolným omezováním druhého rodiče. Je možné, že tím myslíte stav, kdy je dítě svěřeno jednomu rodiči a druhému je stanoven styk. Zde je ale nutno podotknout, že zájem dítěte má přednost před zájmy jeho rodičů. Není ani v silách soudu naplnit zájmy všech účastníků řízení, to je dítěte a jeho rodičů, kdy každý z nich má svoje práva a zájmy a všichni jsou u soudu v rovnocenném postavení. Proto je zde zásada upřednostnění zájmu dítěte.

Nevím, co ještě můžete myslet svévolným omezováním jednoho rodiče rodičem druhým. I nepečující rodič má svoje práva, stanovená rozsudkem a tyto pak může vymáhat. Přitom jak on, tak pečující rodič má právo kdykoliv žádat o úpravu vztahů k dítěti, když si myslí, že taková úprava by byla v zájmu dítěte. Žádost jednoho rodiče pak nemůže být považovaná za snahu druhého rodiče omezit.

Předbežné opatření je opatřením, které by mělo být výjimečné. Mělo by se používat jen v případě akutní situace, která nesnese odkladu a kde je někdo ohrožen na životě nebo zdraví nebo v podobných situacích. To, že jeden rodič chce vyřešit svoje návrhy rychleji, není důvodem k předběžnému opatření. Protože soud neprovádí dokazování, je potřeba dobře doložit jak závažnost situace, dále pak důsledky nebezpečí v případě odkladu, a také pravdivost svého tvrzení. Protože většinou člověk není schopen toto vše doložit, soud o předběžném opatření nerozhodne. Nemůže totiž riskovat, že by tak došlo k poškození práv druhé strany, která se nemůže bránit. Prostě k nařízení předběžného opatření musí být velmi závažné důvody. A to neplatí jen v opatrovnických sporech, ale jakémkoliv řízení.

Re: Úprava péče po rozchodu rodičů 5 roků, 1 měsíc #1081

Svévolné omezování práv druhého rodiče mám na mysli dobu do rozhodnutí ve věci tedy dobu, kdy není vydáno ani usnesení o předběžném opatření, ani rozhodnutí ve věci, tudíž rodiče mají rovná práva. V této době dochází k největším škodám na vztazích rodičů a na dětech. A pokud se toto období často táhne měsíce a roky, jsou následky nenapravitelné. A PO má právě zabránit nenapravitelným následkům.

Re: Úprava péče po rozchodu rodičů 5 roků, 1 měsíc #1086

  • editor
  • NEPŘIPOJEN
  • Příspěvky: 266
Máte pravdu, že doba do rozhodnutí ve věci je často vypjatá. Je docela dobré si uvědomit právě v diskusi s vámi, proč je vypjatá. A odpověď: protože oba rodiče mají stejná rovná práva. Zde je vidět, že pokud mají oba rodiče naprosto stejná práva, není to dobré, a to jak před rozvodem, tak i po něm. Stejný mechanismus totiž platí i v případě střídavé výchovy, pokud není mezi rodiči dohoda, jedná se o jednu z nejkonfliktnějších úprav. Sám jste to teď nadhodil.

I když se tedy jedná o vypjaté období, nepovažuji to za důvod k předběžnému opatření, jak je uvedeno již výše. Ani soud to většinou za důvod nepovažuje. Není to dobře ani podle nás, ale bylo by velmi problematické toto vyřešit. Soud nemůže bez dokazování vědět, co je pro dítě nejlepší. Proto zákonem daná úprava péče před rozvodem není možná, navíc by se jednalo o předjímání rozhodutí ve věci samé.

Navrhuji proto tohle: zavést motivaci pro rodiče k uzavírání tzv. předmanželských smluv o úpravě péče o dítě při rozpadu vztahu do soudního rozhodnutí. Tato smlouva by se uzavírala v době kolem narození dítěte, tedy v době normálních vztahů mezi rodiči ve většině případů. Rodiče by byli motivováni např. daňovou úlevou. Tím by odpadly dohady v období mezi rozpadem vztahu a soudním rozhodnutím. Pokud by docházelo k násilí nebo by bylo jinak ohroženo dítě, vždy by byla možnost podat předběžné opatření.

Re: Úprava péče po rozchodu rodičů 5 roků, 1 měsíc #1089

Je rozdíl mezi rovnými právy v situaci, kdy to rodiče kolikrát ani netuší a řídí se oním okřídleným "děti patří matce" a navíc jim za nerespektování rovnosti nehrozí žádný postih na straně jedné a rovnými právy taxativně stanovenými v rozsudku s hodně citelnou sankcí za nedodržení. Takže ta konfliktnost nepramení z rovnosti práv, ale z nerespektování a nepostihování porušování rovnosti práv. To je velmi zásadní rozdíl.

V době, kdy se 40% dětí rodí mimo manželství to asi nebude ideální nástroj zakotvit to do předmanželské smlouvy, navíc nikdy nevíte, kdy k rozpadu dojde, zda v době, kdy bude dítě kojené nebo před dosažením zletilosti. Ale určitá cesta to je tyto věci upravovat předem, nicméně narazíte asi na nemožnost vzdát se předem svých práv. To by asi bylo v kolizi s Ústavou. Zákon dnes ani nezná předběžnou dohodu o výživném nebo dokonce vinkulaci prostředků pro budoucí výživné pro případ rozpadu vztahu. Nicméně zajímavý námět.

Re: Úprava péče po rozchodu rodičů 5 roků, 1 měsíc #1091

  • editor
  • NEPŘIPOJEN
  • Příspěvky: 266
Ano je to z právního pohledu určitý rozdíl. Ovšem z pohledu těch rozhádaných rodičů to až takový rozdíl není. Rodiče to v obou případech vidí tak, že oba mají právo na stejné množství času, stejné právo na výchovu, stejné rozhodovací pravomoce v každé maličkosti. V obou případech platí, že pokud spolu nebudou spolupracovat, nebude to fungovat a doplatí na to dítě. Problém je, že spolupráce je možná jen dobrovolná, v opačném případě se jedná o soupeření, které přerůstá do velkého konfliktu. V prvním případě je to pak vzájemné unášení dětí, v případě druhém dva odlišné světy dítěte a oboustranná manipulace.

Prostě teorie, že může fungovat cokoliv se dvěma šéfy se stejnými pravomocemi, je mylná. Rozdělení času problém neřeší. Představte si firmu, kterou by vedli dva rozhádaní šéfové (nebo dva kolegové na společném projektu) s odlišnými cíli - a po týdnu by se ve vedení střídali. Úsměvná představa. Vždy musí mít jeden z nich aspoň 51% - to znamená "poslední slovo".



K druhé části: Je možné, že by s tím mohly být nějaké právní potíže. Jde jen o nápad. Rozhodně to za úvahu stojí, předmanželská smlouva jde uzavřít i bez svatby nebo po svatbě. Stejně tak je možné ji kdykoliv v průběhu pozměňovat podle okolností. Je to pojistka pro případné spory. V našem případě by se jednalo o prozatímní úpravu, tedy by se podle mého nejednalo o vzdávání se svých práv předem. Stejně tak je možné, že by platila smlouva u školního dítěte uzavřená po jeho narození. To ale nevidím jako problém, důležité je, že by existovala určitá pravidla zabraňující vzájemnému unášení dětí a podobným věcem v poměrně krátké době do rozsudku. Tím by se zároveň zabránilo i extrémnímu vyhrocení sporů.
Moderátoři: admin, editor
Čas pro vytvoření stránky: 0.55 sekund