Diskuzní fórum
Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Nejsem mstící se sobec
(1 prohlíží) (1) Host
Ostatní problémy kolem péče o děti po rozchodu...
  • Strana:
  • 1

TÉMA: Nejsem mstící se sobec

Nejsem mstící se sobec 5 roků, 9 měsíců #869

  • Michal N
Stěžejní argument tohoto webu je absolutní nesouhlas se soudem nařízenou střídavou péčí a jako argument je používáno tvrzení, že se tím otcové mstí ženám. Ano, může to tak někdy být. Ale napadlo vás, že takto apriori schvalujete ženám možnou mstu na otcích?
Docela si totiž dovedu představit situaci, kdy si rozvádějící se matka řekne: Máš rád svoje děti co? No tak na ně zapomeň. Jeden víkend za dva týdny a to ještě pokud nebudou náhodou zrovna 'nemocné'

Neexistence jednoho domova je pádný argument a s odůvodněním opaku mám sám problém. Na druhé straně zase leží odcizení se s dětmi - a já se chci na jejich výchově podílet a navíc si neskromně myslím, že ji mám co předat.
Žiji se svými dětmi v rodině která už je bohužel jen obálka a dříve či později budu patrně nucen nějaké stanovisko zaujmout. Rozhodně si ale nemyslím, že když vodím děti do/ze školky, starám se stejně jako matka a den co den jim před spaním čtu pohádky - a chci v tom pokračovat, tak že bych byl sobecký muž který se mstí matce svých dětí, na kterých mu vlastně vůbec nezáleží.
Nezlobte se na mě, ale články jako Nemoc šílených "otců" a hlavně Jak zabránit střídavé péči? na tomto webu evokují naprosto jednoznačné zaměření vašeho sdružení. Navíc ve druhém článku v odstavci - rodiče mají stejná práva - naprosto přesně ukazujete jak si to s těmi stejnými právy představujete. Možná jsem to ale jen nepochopil a má to být návod pro mstící se ženy ...

Re:Nejsem mstící se sobec 5 roků, 9 měsíců #870

  • admin
  • NEPŘIPOJEN
  • Příspěvky: 87
Děkujeme za příspěvek a víme, že není pravda vždy na straně matky. V případech dobrého otce, který se o děti před rozvodem dobře staral, podpoříme co nejširší styk s dítětem nebo svěření dětí do jeho péče, pokud se staral více, než matka. Nicméně ať je to jakkoliv, práva dítětě musí být vždy nadřazená všemu ostatnímu, tedy i právu rodičů. Může to být nespravedlivé vůči jednomu z rodičů, ale není možné trestat dítě za rozvod rodičů tím, že se mu sebere i poslední zbývající jistota domova. Dokud se rodiče měli rádi, tato jistota zastíní i tu potřebu domova a dítě se klidně s oběma rodiči může často stěhovat, jezdit na dovolené nebo i samo na tábory. Stejně tak dítě většinou zvládne střídavou péči v situaci, kdy se na ní rodiče dohodli, zachovávají vůči dítěti podobné požadavky a alespoň se tváří, že se mají stále rádi. Pokud však střídavou péči musí nařídit soud přes nesouhlas jednoho z rodičů, je výše uvedené prakticky vyloučené a dítě by mělo být přehazováno mezi dvěma vzájemně nenávistnými světy, kde slyší o druhém rodiči jen to nejhorší. Pŕi nejlepší vůli si neumíme představit (a příklady z praxe nám to potvrzují), že by toto mohlo být pro dítě snesitelnější, než omezený kontakt jednoho z rodičů, ale při zachování jistoty domova a stabilního výchovného prostředí. Abych to ještě upřesnil, naše podpora střídavé péče je tím menší, čím kratší dobu dítě s oběma rodiči žilo za dobu trvání rodiny. Tedy je něco úplně jiného, když dojde k rozvodu rodiny s 10-ti letým dítětem, kdy dítě celou dobu žilo s oběma rodiči a má k oběma dobrý a vyrovnaný vztah, tam může být střídavá péče vhodná a jsme si i celkem jisti, že v takových případech matka nemá důvod bránit kontaktům s otcem. Považujeme ale za zcela nepřijatelné, když se začne S.P. domáhat otec u tříletého dítěte, kdy se rodiče rozvedli krátce po jeho narození a nikdy s otcem nežilo a nevnímá ho jako blízkou osobu, byť je to pro otce třeba smutné. Ale není možné v takových případech násilně vytvářet vztah k otci jen proto, že je zapsaný v rodném listě. Dítě má sice právo na oba rodiče, ale nikoliv povinnost. Přesto se k nám i takové případy dostávají.

Co se týče těch zmíněných článků, mělo by z nich být patrné, že se týkají případů domácího násilí. Jsme si vědomi, že na normální slušné otce můžou působit až extrémě, ale proti těm rozhodně nejsou mířeny. Důvodem jejich existence (a vlastně celého webu), je vyvažování a opozice mnoha tzv. otcovských webů, které jsou doopravdy extrémistické a vytratily se z nich poslední zbytky přirozené slušnosti a úcty k ženám, které ať se nám to líbí nebo ne, mají na rození dětí a jejich základní vývoj mnohem větší zásluhu, než muži, naopak se hůře brání domácímu násiló a proto si zaslouži větší ochranu. Rád bych ještě dodal, že Vy to vnímáte osobně asi jako velký a častý problém, protože se Vás to týká, skutečnost je ale zcela jiná, naprostá většina rozvedených rodičů se v klidu dohodne, aby rozvod pro dítě byl co nejmenší zátěží, která je i tak značná a hádky o střídavou péči to ještě podstatně zhorší. Mimochodem, z našich zkušeností vyplývá, že matky se snaží omezovat kontakt dětí s otcem, pokud mají pocit, že je to ohrožuje, protože mateřský pud pocházející ještě ze zvířat, s vývojem civilizace nevymizel a ženy mají ten strach o děti vrozený. Máme ověřeno, že nejlepší vztahy mají děti nakonec s těmi otci, kteří spolkli svoji hrdost, netlačili na pilu, nedávali matce nejmenší záminku k tomu, aby měla pocit, že jí děti chtějí vzít, ale naopak se snažili kvantitu tráveného času s dětmi nahradit jeho kvalitou, byť to třeba zpočátku bylo jen každý druhý víkend. Věřte nebo ne, ale jako víkendový otec budete dětem vzácnější, budou se na Váš těšit, na svoji stranu si je přirozeně nakloníte i tím, že na rozdíl od matky s nimi nebudete příliš zažívat nudný stereotyp všedních dní a nakonec i sama matka bude ráda, když Vám děti dá,m častěji, ať si taky "užijete" dělání úkolů, mytí, vaření obědů.... Naopak pokud budete Vy ten, co tlačí na pilu, buďte si jistý, že se to děti dozví a rozhodně to vztah s nimi posilovat nebude.

Re:Nejsem mstící se sobec 5 roků, 9 měsíců #871

  • Zuza
On je to v podstatě ( u těch menších dětí) pokračující rodinný model ( ještě se k nám nedostalo 80% pokrytí au pair). Otec je více zaměstnán, matka je ta, která zajišťuje zázemí a otec je ten, který pomáhá stavět hrad z kostek. Možná někdo podotkne zkostnatělý model, ale stále funkční a podložený. Postupem času se otcova role u dětí rozvětvuje a tak je to naprosto přirozené. Tedy tak přirozeně by to mělo být i v případě, rozpadu rodiny. Pokud jsou rodiče rozumní nikdy nemůže jeden stratit kontak s dítětem na tolik, aby došlo k úplnému odcizení. Jíná situace ovšem může nastat při násilném řešení prostřednictvím soudu.
  • Strana:
  • 1
Moderátoři: admin, editor
Čas pro vytvoření stránky: 0.44 sekund